W 2019

Příměstský tábor - série 9 workshopů na KTeIV - robotické systémy (elektronicky řízená bláznivá rakev)

HRBÁČEK, Jiří

Základní údaje

Originální název

Příměstský tábor - série 9 workshopů na KTeIV - robotické systémy (elektronicky řízená bláznivá rakev)

Název česky

Příměstský tábor - série 9 workshopů na KTeIV - robotické systémy (elektronicky řízená bláznivá rakev)

Autoři

Vydání

2019

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Uspořádání workshopu

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

elektronika, robotika, manuální dovednosti
Změněno: 6. 1. 2020 08:04, doc. Ing. Jiří Hrbáček, Ph.D.

Anotace

V originále

Kurzu se účastnilo 12 dětí základních škol. Každý den děti pracovali na robotickém systému (mikrokontrolerem řízené bláznivé rakvi) šest hodin workshop a dvě hodiny cvičení WinTsun. Šlo o sérii deseti jednodenních workshopů, jejichž cílem bylo vyrobit elektronicky řízenou bláznivou rakev, která bude v budoucnu doplněna řídícím procesorem, doplněná doplerovým radarem a zvukovým MP3 modulem pro její inteligentní řízení. Děti se naučily pracovat se dřevem od opracování přes montáž až po povrchovou úpravu, seřízení a montáž pantů a vlastním návrhem a realizcí finální podoby rakve. Naučily se vyrobit celý systém elektronického a mechnického ovládání rakve. Naučily se pájet a vyráběly ruku kostlivce, která „krade“ peníze tajnými dvířky z víka rakve. Naučily se číst schémata a podle nich pak zapojit elektroniku rakve. Naučily se měřit napětí a odpor pomocí digitálního multimetru. Seřídit celý systém tak, aby rakev pracovala bezchybně. Děti se aktivně učily pracovat se dřevem, elektronickými obvody, měřily elektronické obvody a na základě měření vyhledávaly chyby v zapojení. Práce je velmi bavila a na výrobku pracovaly co nejpečlivěji. Doplnění práce v dílně s cvičením děti i rodiče hodnotily vysoce. Tato kombinace měla za následek mnohem vyšší soustředěnost dětí při práci v dílně a cvičení kompenzovalo únavu z práce v dílně. Na závěr celého bloku workshopů proběhla s rodiči žáká a žáky diskuze o tom jak oni vnímaly workshopy. Na základě diskuze s rodiči a dětmi v projektovém týmu proběhla po ukončení akce diskuze a reflexe nad zkušenostmi. Vzhledem k věkovému rozmezí žáků prvního i druhého stupně ZŠ a rozvržení kurzu do tří denních bloků – 3 hodiny práce v dílně, 2 hodiny cvičení a opět 3 hodiny v dílně se ukázalo jako optimální pro práci s dětmi nejen v robotice, v dílnách, ale i při delších systematických workshopech. Workshopy potvrdil, že pro věkové rozmezí žáků prvního i druhého stupně ZŠ a rozvržení workshopu do tří bloků – 3 hodiny (4 vyučovací hodiny) práce v dílně, 2 hodiny cvičení a opět 3 hodiny v dílně se ukázalo jako optimální pro práci s dětmi nejen v robotice, v dílnách, ale i při jednodenních workshopech. Dále se ukázalo, že je vhodné pro výrobu složitějších výrobků práci rozdělit do několika na sebe navazujích samostatných workshopů. Maximální délka jednoho workshopu jsou 4 vyučovací hodiny. Pokud je třeba udělat v jeden den více práce, pak je vhodné mezi práci ve workshopu vložit alespoň dvouhodinový blok sportu, nebo jiných sportovních aktivit, kde se děti „vyblbnou“. Je důležité střídat náročnou práci a výuku s relaxačními bloky, aby se udržela pozornost dětí a jejich motivace pro práci. Příliš dlouhá práce jednoho druhu vede k rychlé únavě dětí, ztrátě jejich zájmu o práci a tím i ztrátě motivace.