2019
Le langage et l’émergence de la narration dans Les Anthropoides de Gérard Bessette
KYLOUŠEK, PetrZákladní údaje
Originální název
Le langage et l’émergence de la narration dans Les Anthropoides de Gérard Bessette
Název česky
Řeč a zrod vyprávění románu Les Anthropoides Gérarda Bessetta
Název anglicky
Language and Emergence of Narration in Les Anthropoides (1977) by Gérard Bessette
Autoři
Vydání
1. vyd. Wien, Observations. Beobachtungen zu Literatur und Moral in der Romania und den Amerikas, od s. 145-154, 10 s. Romanistik, Band 26, 2019
Nakladatel
Lit Verlag
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Rakousko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00111692
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-3-643-50930-7
Klíčová slova česky
quebecký román; Gérard Bessette; experimentální jazyk; tělesná řeč; fikční romanopisec
Klíčová slova anglicky
Quebec novel; Gérard Bessette; experimental language; body language; fictional novelist
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 13. 2. 2020 14:06, Mgr. Zuzana Matulíková
V originále
Certaines quadrumanes, d’autres bipedes, les hordes d’anthropoides se livrent batailles pour dominer la savane maternelle, enlever les femelles, évincer les mâles concurrentiels. Entre l’éthologie et l’éthique, la société et la mémoire se constituent au moyen de la magie de la parole. Pour concilier trois hordes ennemies et fonder la tribu, le jeune Guito, narrateur, imagine le récit fondateur. La langue expérimentale, corporelle, du roman de Bessette cherche a s’inscrire dans la mens animale de l’homme préhistorique. En meme temps, l’effort de Guito est celui de l’apprentissage de la parole, pris en étau entre la vérité et l’efficacité. L’analyse porte a la fois sur les particularités du vocabulaire corporel et son insertion dans la narration qui se constitue. Si Les Anthropoides offrent un autre avatar du romancier fictif (Belleau, Černíková), ils sont aussi une réflexion sur la relation entre la littérature et la société.
Česky
Tlupy anthropoidů, z nichž někteří již s chůzí vzpřímenou, jíní pak ještě lidoopí, bojují v savaně o loviště, unášejí si samice a soupeří o ně mezi samci. Postupně se utvářejí etické principy a vzniká společnost založená na paměti. Proto hlavní úloha náleží slovu a vyprávění. Vypravěč Guito má za úkol smířit tři znepřátelené tlupy a pro ten účel musí vytvořit zakladatelský příběh - mýtus. Gérard Bessette v románě používá experimentální řeč vystihující tělesnost, jazyk a cítění těla. POmocí řeči se obraznost vymaňuje z konkrétna a míří k abstrakci. Zároveň je Guito postaven před etický úkol smířit pravdu s účinností příběhu. Analýza ukazuje, jak se jazyk těla přetváří v naraci. Je to příspěvek k teorii fikčního vypravěče (Belleau, Černíková) i k reflexi o vztahu mezi literaturou a společností v Quebeku 70. let 20. století.
Návaznosti
| MUNI/A/1094/2018, interní kód MU |
|