Vývojové tendence středoevropské hudební kultury ve 20. století – a otázka svobody

MÜHLOVÁ, Klára Hedvika. Vývojové tendence středoevropské hudební kultury ve 20. století – a otázka svobody. In Pars academia 2019: Svoboda v kontextu střední Evropy. Metody výzkumu a jejich aplikace. Doktorandská konference Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: UJEP, 27. - 28.11. 2019. 2019.

Základní údaje

Originální název

Vývojové tendence středoevropské hudební kultury ve 20. století – a otázka svobody

Název česky

Vývojové tendence středoevropské hudební kultury ve 20. století – a otázka svobody

Název anglicky

Developmental Tendencies of Central European Music Culture in the 20th Century - and the Question of Freedom

Autoři

MÜHLOVÁ, Klára Hedvika

Vydání

Pars academia 2019: Svoboda v kontextu střední Evropy. Metody výzkumu a jejich aplikace. Doktorandská konference Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: UJEP, 27. - 28.11. 2019. 2019

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Web konference Program konference

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Hudba; Muzikologie; Hudební kultura; Výzkum; Svoboda; Střední Evropa

Klíčová slova anglicky

Music; Musicology; Music Culture; Research; Freedom; Central Europe

---

Anotace

V originále

Střední Evropa, jako průsečík společných dějin v oblasti ležících území, vyformovala, během historického vývoje, kulturní projevy specifických znaků, které zastoupená různorodá regionální etnika provazují společným základem - i dědictvím. Pojem středoevropské kultury, jako určitá jednotící perspektiva, nabývá, z hlediska zkoumání vývojových trendů jdoucích napříč státy, i epochami, stále více na významu. Hudební kultura v této oblasti pak nese pozůstatky ještě starších etap vývoje, předcházejících ustavení národních států. V jistém smyslu zde prochází i hrubá hranice západoevropské, a východoevropské historické hudební makro-tradice. Ve společenském slova smyslu pak hudba, i hudební život a jeho formy, reflektují celou řadu fenoménů, vztahujících se jak jen k pomalu se měnícím konstantám společnosti - např. národní, či kulturní identitě; tak i k tématům nejsoučasnějším, jako je sociální organizace, politické události, či politické zřízení. Společenská, náboženská, či politická situace, pak hudbu - ve smyslu hudebního provozu, sektoru, a institucí - přímo umožňují. Příspěvek se, na příkladu dějin hudby ve střední Evropě 20. století, pokusil nastínit otázky, jak lze prismatem hudební kultury vnímat vlivy svobody, a svobodné společnosti, na vznikající uměleckou tvorbu (jako modus autentického vyjádření), jaké jsou hlubší, antropologické souvislosti těchto procesů, a zároveň si položil otázku, jakým způsobem pak hudba dokladuje svědectví o nesvobodné společnosti, je-li svobodný projev dobovým kontextem zakázán, či znemožněn.