J 2019

Hodnocení bolesti operačních ran po angiochirurgických výkonech

JUŘENÍKOVÁ, Petra, Tomáš NOVOTNÝ, Robert STAFFA a Miroslav KREJČÍ

Základní údaje

Originální název

Hodnocení bolesti operačních ran po angiochirurgických výkonech

Název anglicky

Pain assessment of surgical wounds after angio-surgical interventions

Autoři

JUŘENÍKOVÁ, Petra (203 Česká republika, garant, domácí), Tomáš NOVOTNÝ (203 Česká republika, domácí), Robert STAFFA (203 Česká republika, domácí) a Miroslav KREJČÍ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Ceska a slovenska neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2019, 1210-7859

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30103 Neurosciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.377

Kód RIV

RIV/00216224:14110/19:00108557

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000500981300010

Klíčová slova česky

hodnocení bolesti; bolest po operaci; operační rána; angiochirurgický výkon

Klíčová slova anglicky

pain assessment; post-operative pain; surgical wound; angio-surgical intervention

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 6. 1. 2020 10:06, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Cíl: Cílem prospektivní studie bylo zjistit intenzitu pooperační bolesti, vnímání nepříjemnosti pooperační bolesti a celkového životního pocitu v souvislosti s operační léčbou. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 76 pacientů, kteří byli přijati a podstoupili operační intervenci z důvodu aneuryzmatu břišní aorty/pánevní tepny (21,05 %), aneuryzmatu stehenní/podkolení tepny (23,68 %), aortoilického okluzivního onemocnění (3,95 %) a infraguinálního okluzivního onemocnění (51,32 %). Pacienti hodnotili intenzitu bolesti, nepříjemnost bolesti a celkový životní pocit na Vizuální analogové škále. Hodnocení na škále bylo testováno pro 0. – 7. pooperační den Fisherovým exaktním testem, testem chí-kvadrát pro pohlaví, věk, diagnózu, typ operace, anesteziologické riziko, komorbidity související s operačním výkonem. Pro testování byla stanovena 5% hladina významnosti. Výsledky: V hodnocení intenzity bolesti, nepříjemnosti bolesti a vnímání celkového životního pocitu byl zjištěn signifikantní rozdíl ve vztahu k typu operačního zákroku, diagnóze.

Anglicky

Aim: The aim of the prospective study was to analyze the intensity of pain after surgery, perception of discomfort and post-operative pain, and the overall life feelings related to the intervention treatment. Patients and methods: The sample comprised 76 patients who had been admitted and underwent a vascular surgical procedure of an abdominal aortic aneurysm / iliac aneurysm (21.05%), femoral/popliteal aneurysm (23.68%), aortoiliac occlusive disease (3.95%), and infrainguinal occlusive disease (51.32%). The patients evaluated the pain intensity, discomfort of the pain, and the overall life feelings on a Visual Analogue Scale. The scale assessment was tested 0-7th day post-operatively through the Fisher's exact test, the chi-squared test was used for the gender, diagnosis, surgery type, anesthesiology risk, comorbidity, and complications related to the surgical intervention. A 5% level of significance was used for the testing. Results: When assessing the pain intensity, discomfort of pain, and the perception of overall life feelings, there was find a significant difference in relation with the type of the surgical intervention, diagnosis. Conclusion: Pain management is an important part of post-operative care. A systematic pain assessment is necessary to manage the pain appropriately. The highest intensity of pain was measured in patients after redo surgery, the worst discomfort and overall feeling were recorded in patients after abdominal aortic/pelvic artery aneurysm resection, while the highest intensity of pain and the worst overall feeling were measured in the first postoperative days with decreasing tendency over the time.

Návaznosti

NV15-33437A, projekt VaV
Název: Vliv edukace na vybrané psychosomatické faktory u pacientů indikovaných k implantaci cévní protézy