2019
The Geographical Paradox : A Map of a Labyrinth
LEE, LenkaZákladní údaje
Originální název
The Geographical Paradox : A Map of a Labyrinth
Název česky
Geografický paradox : Mapa labyrintu
Autoři
LEE, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Philosophy and Cartography, Wroclaw, 4. - 8. 11. 2019, 2019
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
60500 6.5 Other Humanities and the Arts
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/19:00112077
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
labyrint; Komenský; Sís
Klíčová slova anglicky
labyrinth; Komenský; Sís
Změněno: 10. 2. 2020 18:31, Mgr. Hana Řehulková, Ph.D.
V originále
In the essay Des Espaces Autres Michel Foucault explicates the term heterotopias and presents some examples - the word behind the mirror, the jail, the boarding school, the cemetery or the garden which - according to him - can symbolize the whole world. Another example of heterotopia is indisputably the labyrinth which - just as the garden - symbolizes an universum, but also the jail or cemetery, for example for Minotaur. The labyrinth, the maze, is a place where we are prohibited from using a map because its purpose is to seek for the right way without a clue. Labyrinth provided with a map is the same thing as a riddle with a solution or a moralization attached to a fable. Only the creator of the labyrinth should know its map. In the Czech cultural environment the allegory of the world as a labyrinth is connected with the baroque philosopher Jan Amos Komensky, who, in his treatise The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart,1623) describes a way for the pilgrim through the town/labyrinth at which end this traveller turns away from this world towards his own heart, where he finds the God. Komensky himself illustrated the manuscript with the drawing of the town, other illustrators and painters follows him to this day. The paper focuses on the problems of the (im)possibility to depict the hidden with regard to the labyrinth, especially in the area of Czech painting and drawing. The base is presented by the above mentioned baroque text as an inspiration for fine art, but we will also take into account contemporary artists (Petr Sís, Jan Hísek, Pavel Čech etc.)
Česky
Ve své stati Des Espaces Autres explikuje Michel Foucault pojem heterotopias a uvádí některé příklady - svět za zrcadlem, věznici, internátní školu, hřbitov nebo zahradu. Ta podle něj může symbolizovat celý svět. Jiným příkladem heterotopia je beze sporu labyrint, který stejně jako zahrada představuje univerzum, ale může být i vězením či hřbitovem, například pro Mínotaura. Labyrint, bludiště, je místo, v němž je nám zapovězeno používat mapu, protože jeho účel spočívá v hledání pravé cesty bez pomoci nápovědy. Labyrint opatřený mapou je totéž jako hádanka s řešením či moralizace připojená k bajce. Mapu labyrintu by tak měl znát pouze jeho tvůrce, jako např. Daidalos. V českém prostředí je alegorie světa jako labyrintu spojena s barokním filosofem J. A. Komenským, který ve své knize Labyrint světa a ráj srdce (a part was written in Polish Lesno) popisuje cestu poutníka městem - labyrintem, na jejímž konci se cestovatel od tohoto světa odvrací do vlastního srdce, kde nachází Boha. Sám Komenský opatřil svůj rukopisem nákresem města, další ilustrátoři jej následovali a následují dodnes. Příspěvek se proto zaměří na problematiku (ne)možnosti zobrazení skrytého se zřetelem k labyrintu, a to zejména na české výtvarné scéně. Východiskem bude zmíněný barokní text a jeho výtvarná zpracování, ale přihlédneme také k současným autorům (Petr Sís, Pavel Čech, Jan Hísek etc.).
Návaznosti
| MUNI/A/1005/2018, interní kód MU |
|