The Power of Tradition(?): Folk Revival Groups as Bearers of Folk Culture

PAVLICOVÁ, Martina. The Power of Tradition(?): Folk Revival Groups as Bearers of Folk Culture. In Daniela Stavělová;Theresa Jill Buckland. Folklore Revival Movements in Europe post 1950. Praha: Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences, 2018, s. 47-56. ISBN 978-80-88081-22-7.

Základní údaje

• Originální název: The Power of Tradition(?): Folk Revival Groups as Bearers of Folk Culture
• Název česky: Síla tradice (?): Folklorní revitalizační hnutí jako nositelé lidové tradice
• Autoři: PAVLICOVÁ, Martina (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Praha, Folklore Revival Movements in Europe post 1950, od s. 47-56, 10 s. 2018.
• Nakladatel: Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/18:00112172
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-88081-22-7
• Klíčová slova česky: České země; tradiční lidová kultura; folklorismus; folklorní hnutí; folklorní soubory
• Klíčová slova anglicky: Czech Lands; traditional folk culture; folklorism; folk revival movement; folk revival groups
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

A growing interest in rural folk culture among the intelligentsia could be seen throughout Europe in the nineteenth century. This often had a symbolic aim of fi nding–or confi rming–a national identity, which was in line with the philosophies of Pre-Romanticism and Romanticism prevalent at the time. A similar trend could be found in the Czech Lands in those days. The turn of the twentieth century saw the demise of many archaic manifestations of folk culture in the everyday life of the rural population; that, however, marked the beginning of their “second life”. This trend continued in the fi rst half of the twentieth century. Some traditional manifestations of culture were still vivid in the memories of their bearers, while others were presented in new contexts. The other notable phenomenon was the manipulation of folk traditions in the name of social ideologies. This was particularly marked in Czech society during the Nazi occupation and in the late 1940s and early 1950s, when the Communist party took over. State-supported folklorism grew particularly strong after World War Two, when huge numbers of folk revival groups were established. Folk traditions were thus carried on not only by individuals living their everyday lives within their communities, but also by individuals taking part in the folk revival movement.

Anotace česky

Rostoucí zájem o tradiční lidovou kulturu mezi inteligencí byl znát v průběhu 19. století po celé Evropě. Často to mělo symbolický význam, který spočívá v získání - nebo potvrzení - národní identity, což bylo v souladu s filozofií preromantismu a romantismu. Obdobný trend je možné zaznamenávat v Česku i dnes. Na přelomu dvacátého století zaznamenáváme zánik mnoha archaických projevů tradiční kultury v každodenním životě venkovského obyvatelstva; to však znamená začátek jejich „druhé existence“. Tento trend pokračoval v první polovině dvacátého století. Některé tradiční projevy kultury byly stále živé ve vzpomínkách jejich nositelů, zatímco ostatní byly prezentovány v nových kontextech. Druhým pozoruhodným fenoménem byla manipulace lidových tradic ve jménu politických ideologií. Toto zjevné především v české společnosti během nacistické okupace a koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let, kdy převzala moc komunistická strana. Na významu rostl po druhé světové válce folklorismus podporovaný státem, kdy vzniklo velké množství folklorních sdružení. Lidové tradice byly tak předváděny nejen jednotlivci, kteří tím prezentovali svůj každodenní život v rámci svých komunit, ale také jednotlivé folklorní soubory a hnutí.