Bruno zmierza nad morze. Wokół motywu morza i Księgi w twórczości Dawida Grosmana i Amira Gutfreunda

PALKOVÁ, Hana Nela. Bruno zmierza nad morze. Wokół motywu morza i Księgi w twórczości Dawida Grosmana i Amira Gutfreunda. In Dni Schulzowskie 2019: Wyjścia z Drohobycza, 14.–16. 11. 2019, Gdaňsk, Polsko. 2019.

Základní údaje

Originální název

Bruno zmierza nad morze. Wokół motywu morza i Księgi w twórczości Dawida Grosmana i Amira Gutfreunda

Název česky

Bruno míří k moři. K motivu moře a Knihy v díle Davida Grossmana a Amira Gutfreunda

Název anglicky

Bruno heads to the sea. The theme of the sea and the Book in the work of David Grossman and Amir Gutfreund

Autoři

PALKOVÁ, Hana Nela

Vydání

Dni Schulzowskie 2019: Wyjścia z Drohobycza, 14.–16. 11. 2019, Gdaňsk, Polsko, 2019

---

Další údaje

Jazyk

polština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/19:00112317

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Bruno Schulz; David Grossman; Amir Gutfreund; Viz LÁSKA; Terst; moře; Kniha; voda ženská; voda mateřská; jazyk ženy; jazyk vody; majin nukvin; vejít do moře

Klíčová slova anglicky

Bruno Schulz; David Grossman; Amir Gutfreund; See Under: Love; Trieste; sea; the Book; feminine waters; maternal waters; women's voice; water's voice; majin nukvin; enter the sea

Štítky

RIV - zkontrolováno, rivok

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Ów artykuł analizuje motyw morza połączony z schulzowskim toposem Księgi w twórczości dwu izraelskich pisarzy tzw. drugiego pokolenia ocalonych, a mianowicie w opowieści Patrz pod: Miłość Dawida Grosmana oraz w opowiadaniu Triest Amira Gutfreunda. Autorka opiera swoje rozważania o morzu o mitologiczne symbole, archetypy jungowskie i przede wszystkim o studie Gastona Bachelarda o wodzie, jak również o konteksty językoznawcze, żeby pokazała konotację wody lub morza z kobiecością i macierzyństwem. Rozróżnia więc między wodami kobiecości i wodami macierzyństwa w stosunku do męskich postaci Grosmana, interpretując jednocześnie też kabalistyczne pojęcie majin nukvin, czyli dolnych wód kobiecości. I wreszcie poddaje analizie porównawnawczej przejściowy rytuał wejścia do morza w Patrz pod: Miłość i w Trieście. Próbuje odpowiedzieć na pytanie, w jakim stusunku jest motyw Brunona nad morzem do czterech słów-kluczy obu pisarzy: przemocy, miłości, języka i pamięci.

Česky

Článek analyzuje motiv moře ve spojení s schulzovským toposem Knihy v díle dvou izraelských spisovatelů tzv. druhé generace přeživších, a sice v románu Viz LÁSKA Davida Grossmana a v povídce Terst Amira Gutfreunda. Autorka opírá své úvahy o moři o mytologické symboly, jungovské archetypy a především o studie Gastona Bachelarda o vodě, ale také o lingvistické souvislosti, aby ukázala konotaci vody, resp. moře s ženstvím a mateřstvím. Rozlišuje tak mezi vodou ženskou a mateřskou ve vztahu k mužským postavám Grossmanova románu, přičemž interpretuje rovněž kabalistický pojem majin nukvin, dolních vod ženství. A konečně podrobuje komparativní analýze přechodový rituál vstupu do moře ve Viz LÁSKA i v Terstu. Snaží se přitom odpovědět na otázku, v jakém vztahu je motiv Bruna u moře ke čtyřem slovům-klíčům obou autorů: násilí, lásce, jazyku a paměti.

Anglicky

The article analyzes the motif of the sea in connection with the Schulzian topos of the Book in the work of two Israeli writers of the so-called second generation of survivors, namely in the novel See Under: Love by David Grossman and in the short story Trieste by Amir Gutfreund. The author bases her reflections on the sea on mythological symbols, Jungian archetypes and above all on studies by Gaston Bachelard on water, but also on linguistic connections to show the connotation of water, respectively sea with womanhood and motherhood. He distinguishes between feminine and maternal water in relation to the male characters of Grossman's novel, while also interpreting the Kabbalistic notion of majin nukvin, the lower waters of womanhood. Finally, the transient ritual of entering the sea in See Under: Love and in Trieste is subjected to a comparative analysis. She tries to answer the question in what relation is the motive of Bruno by the sea to the four words-keys of both authors: violence, love, language and memory.

---

Návaznosti

MUNI/A/1078/2018, interní kód MU

Název: Výzkum slovanského areálu: generační proměny Investor: Masarykova univerzita, Výzkum slovanského areálu: generační proměny, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty