B 2019

Proč školství a jeho aktéři selhávají: Kognitivní krajiny a nacionalismus

ŠÍP, Radim

Základní údaje

Originální název

Proč školství a jeho aktéři selhávají: Kognitivní krajiny a nacionalismus

Název česky

Proč školství a jeho aktéři selhávají: Kognitivní krajiny a nacionalismus

Název anglicky

Why School System and its Actors Fail: Cognitive Landscape and Nationalism

Autoři

ŠÍP, Radim

Vydání

1. vyd. Brno, 471 s. 2019

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14410/19:00108004

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-80-210-9377-5

Klíčová slova česky

kogmitivní krajina; školství; pedagogika; nacionalismus; pedagogická filozofie; sociologie vzdělávání

Klíčová slova anglicky

cognitive landscape; school system; education; philosophy of education; sociology of education

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2020 16:36, Dana Nesnídalová

Anotace

V originále

Monografie analyzuje stav nejen českého školství. V úvodu autor stanovuje své teoretická východiska (pragmatismus, situační epistemologie) a metodologické nástroje a práce s nimi (ideální typ, sloh myšlení a jednání). Východiska a nástroje využívá v třech následujících analýzách. V první části autor analyzuje tři základní diskurzy současné pedagogiky a poukazuje na jejich neproduktivitu. V následující kapitole definuje roli filozofie jako kritického nástroje vědeckých disciplín a poté zkoumá tři přístupy pedagogické filozofie (patočkovská filozofie výchovy, liessmanovský tradicionalismus a boj proti neoliberalismu). Autor zde dokládá, že tyto přístupy selhávají díky své tradiční orientaci na minulost a inherentní elitářství. V poslední - nejvýznamnější - části autor vysvětluje vztah moderního školství k nacionalismu. Na základě nejnovějších zjištění neurobiologie a kognitivních věd druhé generace vykládá pojem kognitivní krajina jako prostředí, ve kterém jedině může docházet k autonomnímu vzdělávání a výchově. A nakonec ukazuje, že racionalita instituce moderní státní školy systémově rozkládá kognitivní krajiny svých žáků. Díky tomuto inherentnímu nastavení je daná instituce v permanentní krizi. V závěru na základě výpovědí aktéru školního vzdělávání autor navrhuje změny, které povedou k pákovým efektům, prostřednictvím nichž začne proces proměny instituce školy.

Anglicky

The monograph analyzes the state of not only Czech education. In the introduction, the author sets out his theoretical background (pragmatism, situational epistemology) and methodological tools and works with them (ideal type, style of thinking and action). It uses the bases and tools in the following three analyzes. In the first part, the author analyzes three essential discourses of contemporary pedagogy and points out their unproductivity. In the following chapter, it defines the role of philosophy as a critical tool in scientific disciplines. It then examines three approaches to pedagogical philosophy (the Patochka philosophy of education, the Lessmanian traditionalism and the fight against neoliberalism). The author here demonstrates that these approaches fail due to their traditional past orientation and inherent elitism. In the last - most important - part, the author explains the relation of modern education to nationalism. He uses pragmatism, phenomenology, and the latest findings of neurobiology and second-generation cognitive sciences to define the concept of cognitive landscape. The cognitive landscape is the environment in which only spontaneous and never-ending education and training can occur. Finally, it shows that the rationality of the institution of a modern public school systemically disintegrates the cognitive landscapes of its pupils. Thanks to this inherent setting, the institution is in a permanent crisis. In conclusion, based on the statements of the school education actors, the author sets out changes that will lead to leverage effects through which the process of transforming the school institution will begin.

Návaznosti

GA19-13038S, projekt VaV
Název: Cesty k inkluzivní škole 21. století: etnografický přístup
Investor: Grantová agentura ČR, Cesty k inkluzivní škole 21. století: etnografický přístup