Universaľnyj charakter russkoj literatury v stadiaľnom češskom osveščenii v peripetijach XIX-XXI vekov (neskoľko zametok)

POSPÍŠIL, Ivo. Universaľnyj charakter russkoj literatury v stadiaľnom češskom osveščenii v peripetijach XIX-XXI vekov (neskoľko zametok). 1. vyd. Voronež: Voronežskij gosudarstvennyj universitet, 2019, 14 s. ISBN 978-5-9273-2754-6.

Základní údaje

Originální název

Universaľnyj charakter russkoj literatury v stadiaľnom češskom osveščenii v peripetijach XIX-XXI vekov (neskoľko zametok)

Název česky

Univerzální charakter ruské literatury ve stadiálním osvětlení v peripetiích 19.-21. století

Název anglicky

The Universal Character of Russian Literature in the Stage Explanation in the Peripeteias of the 20th-21st Centuries (Several Remarks)

Autoři

POSPÍŠIL, Ivo

Vydání

1. vyd. Voronež, 14 s. 2019

Nakladatel

Voronežskij gosudarstvennyj universitet

---

Další údaje

Jazyk

ruština

Typ výsledku

Účelové publikace

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Rusko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-5-9273-2754-6

Klíčová slova česky

česká reflexe ruské kultury a Ruska obecně; posuny v české recepci Ruska v peripetiích událostí 20. století; tradice kritické analýzy Ruska (Havlíček, Masaryk); české polemiky kolem slavjanofilství

Klíčová slova anglicky

the Czech reflectionof Russian culture and Russia in general; shifts in the Czech reception of Russia in the rigmaroles of the 20th-century events; traditions of the critical analyses of Russia (Havlíček; Masaryk); Czech polemics round Slavophile

Štítky

RIV - zkontrolováno

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Avtor nastojaščej staťji issledujet izmenenija v češskoj refleksii russkoj literatury i jeje universaľnosti. Ischodja iz svojego opyta avtora staťji o češskoj reakcii na smerť Ľva Tolstogo, on usmatrivajet sdvigi značenija v vosprijatii russkoj literatury v načale 20 veka i pozže v istoričeskich peripetijach revoljucij, mirovych vojn i političeskich perevorotov (Gavliček, Masarik). Avtor, starajas’ racionaľno posmotreť na problematiku universaľnosti russkoj literatury, analizirujet raznogo roda češskije polemiki vokrug russkich del, glavnym obrazom slavjanofiľstva i zapadničestva, no i avangarda i stalinskogo vozvraščenija k akademizmu v knige ot 1947 g. v kotoroj uže projavilis’ – začastuju, odnako, paradoksaľno – izvestnyje spory v vosprijatii sovetskoj i russkoj reaľnosti, demonstriruja novyje sdvigi i na knige M. C. Putny.

Česky

Autor přítomné studie zkoumá změny v české reflexi ruské literatury a její univerzality. Vycházeje ze své zkušenosti autora stati o české reakci na smrt Lva Tolstého, pozoruje posuny významu v recepci ruské literatury na počátku 20. století a později v historických peripetiích revolucí, světových válek a politických převratů (Havlíček, Masaryk). Autor, který se snaží racionálně pohlédnout na problematiku univerzality ruské literatury, analyzuje různorodé české polemiky kolem ruských záležitostí, hlavně kolem slavjanofilství, západnictví, ale také avantgardy a stalinského návratu k akademismu v knize z roku 1947, v níž se už projevily – často však paradoxně – známé spory v recepci sovětské a ruské reality, jež demonstrovaly nové posuny i na knize M. C. Putny.

Anglicky

The author of the present study investigates the changes in the Czech reflection of Russian literature and its universality. Proceeding from own experience of the author of the study in the Czech reaction on Leo Tolstoy’s death, he observes the shifts in the reception of Russian literature at the beginning of the 20th century and later in the histrical rigmaroles of revolutions, world wars and political coups d’état (Havlíček, Masaryk). The author who tries to rationally observe the problems of the universality of Russian literature, analyzes various Czech polemics round Russian issues, mainly about Slavophiles, Westeners, but also avant-garde and Stalin’s return to academism in the 1947 book in which the well-known contradictions in the reception of Soviet and Russian reality – often paradoxically – were revealed and demonstrated new shifts also in M. C. Putna’s book.