Mobilní aplikace ve smluvním právu

RICHTER, Štěpán. Mobilní aplikace ve smluvním právu. Online. In Dopady digitalizace do oblasti soukromého práva. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 55-70, 15 s. ISBN 978-80-210-9328-7.

Základní údaje

• Originální název: Mobilní aplikace ve smluvním právu
• Název česky: Mobilní aplikace ve smluvním právu
• Autoři: RICHTER, Štěpán.
• Vydání: Brno, Dopady digitalizace do oblasti soukromého práva, od s. 55-70, 15 s. 2019.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• WWW: URL
• ISBN: 978-80-210-9328-7
• Klíčová slova česky: Mobilní aplikace; Digitální obsah; Smlouva o poskytování digitálního obsahu; UsedSoft; Google Play; Ulož.to.
• Klíčová slova anglicky: Contract for the supply of digital content; UsedSoft; Google Play; Ulož.to.
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Pojmem mobilní aplikace v soudobé laické řeči označujeme na počí- tači vytvořený program, obvykle menšího rozsahu, který vykonává svou funkci v rámci operačního systému, instalovaném na smartphonu. Aplikace se za relativně krátké období své existence staly jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících druhů softwaru; světové výnosy z aplikací přesahují v roce 2018 sto miliard dolarů, s očekáváním stále rychlejšího růstu. Tento raketový vzestup sebou ovšem nese i negativní následky. Především je tu fakt, že spe- cifické aspekty mobilních aplikací nejsou dostatečně zohledněny v právní úpravě, která na ně dopadá, zejména v soukromoprávním odvětví. Právo je fenoménem měnícím se pomalu a prudký vývoj technologií způsobuje, že normy mohou zaostávat za smluvní praxí osob, které se na poli mobilních aplikací pohybují. Cílem tohoto článku je nastínit existující soukromoprávní úpravu mobilních aplikací v českém právu, a následně provést komparaci se smlouvami poskytovatelů aplikací operujících v České Republice. Důraz bude kladen na unikátní aspekty úpravy aplikací, nepřítomných u hmotných předmětů plnění nebo u jiného softwaru.

Anotace česky

Pojmem mobilní aplikace v soudobé laické řeči označujeme na počí- tači vytvořený program, obvykle menšího rozsahu, který vykonává svou funkci v rámci operačního systému, instalovaném na smartphonu. Aplikace se za relativně krátké období své existence staly jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících druhů softwaru; světové výnosy z aplikací přesahují v roce 2018 sto miliard dolarů, s očekáváním stále rychlejšího růstu. Tento raketový vzestup sebou ovšem nese i negativní následky. Především je tu fakt, že spe- cifické aspekty mobilních aplikací nejsou dostatečně zohledněny v právní úpravě, která na ně dopadá, zejména v soukromoprávním odvětví. Právo je fenoménem měnícím se pomalu a prudký vývoj technologií způsobuje, že normy mohou zaostávat za smluvní praxí osob, které se na poli mobilních aplikací pohybují. Cílem tohoto článku je nastínit existující soukromoprávní úpravu mobilních aplikací v českém právu, a následně provést komparaci se smlouvami poskytovatelů aplikací operujících v České Republice. Důraz bude kladen na unikátní aspekty úpravy aplikací, nepřítomných u hmotných předmětů plnění nebo u jiného softwaru.

Anotace anglicky

In layman's terms, "app" means computer generated program, usually small in scope, that is designed to run in the operational system, installed on a smartphone. During a relatively short time period, apps have become the most dynamically developing branch of software industry; the worldwide mobile app revenue for year 2018 surpassed one hundred billion US dollars and is expected to rise sharply. This skyrocketing however brings with it all the negatives as well, especially the fact, that existing societal phenomenons, have not adapted to existence of apps accordingly, especially in the case of law. Contract law, both Czech and worldwide, adapts itself to the new digital reality very slowly and the specific issues regarding apps and software in general are oftentimes not accounted for in both law and its practitioners. The goal of this article is to analyze mobile apps as a subject-matter of a contract, especially to outline both legal and practical differences between supplying apps and selling other goods/providing services. Extra focus will be held on unique aspects of mobile apps, which are not present in physical subject-matter or even other software. There will also be an argument regarding the enforcement of rights considered in supply of apps and discussion about problems that arise in that context.