J 2020

Transplantace střevní mikrobioty - historie, současnost a budoucnost

STEBEL, Roman; Lenka VOJTILOVÁ a Petr HUSA

Základní údaje

Originální název

Transplantace střevní mikrobioty - historie, současnost a budoucnost

Název anglicky

Fecal microbiota transplantation - past, present, and future

Autoři

STEBEL, Roman (203 Česká republika, garant, domácí); Lenka VOJTILOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Petr HUSA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Gastroenterologie a hepatologie, Praha, Ambit Media a.s. 2020, 1804-7874

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30303 Infectious Diseases

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14110/20:00115356

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

EID Scopus

2-s2.0-85089807248

Klíčová slova česky

Clostridioides difficile; dysbióza; fekální transplantace; mikrobiální léková rezistence; střevní mikroflóra; pseudomembranózní enterokolitida

Klíčová slova anglicky

Clostridioides difficile; dysbiosis; fecal microbiota transplantation; microbial drug resistance; intestinal microbiome; pseudomembranous colitis

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 9. 2020 13:06, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Narušení mikrobiálního ekosystému střeva dnes představuje významný patogenetický faktor řady onemocnění. Známá je úloha alterace intestinální mikrobioty u rekurentní klostridiové kolitidy (rCDI – recurent Clostridioides difficile infection). Přenosem stolice od zdravého dárce do zažívacího traktu nemocného dokážeme navrátit přirozenou homeostázu střevní mikrobioty, a tím efektivně přerušit „bludný kruh“ chronicky relabující klostridiové infekce. Do budoucna očekáváme dominantně perorální způsob podání fekálního transplantátu v podobě enterosolventních kapslí či komerčně vyráběných fekálních derivátů. Tato cesta podání minimalizuje riziko nežádoucích komplikací, které vzácně pozorujeme při administraci suspenze stolice nazoenterální sondou, endoskopicky nebo rektálním klyzmatem. V posledních letech je transplantace střevní mikrobioty testována i u dalších chorobných stavů, jejichž patogeneze je pravděpodobně asociována s intestinální dysbiózou. V tomto smyslu jsou nejčastěji diskutovány idiopatické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku, jaterní encefalopatie a v posledních letech i „civilizační nemoci“, jako jsou diabetes mellitus 2. typu, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc či metabolický syndrom. Efekt fekální bakterioterapie je pozorován i při eradikaci multirezistentních bakteriálních kmenů kolonizujících střevo pacientů. U rCDI je dnes v rámci medicíny založené na důkazech fekální bakterioterapie celosvětově akceptovaným a doporučovaným terapeutickým postupem. U ostatních onemocnění se jedná stále o metodu experimentální, na přesvědčivé výsledky randomizovaných kontrolovaných studií prozatím čekáme.

Anglicky

Distortions in intestinal microbial ecosystems are important pathogenetic factors of numerous diseases. The role of alterations in intestinal microbiota in the pathogenesis of recurrent clostridium colitis is well known. A fecal transfer from a healthy donor can restore natural homeostasis in intestinal microbiota and thus disrupt a „vicious circle“ of chronic relapsing clostridium infection. In the future, it should be possible to perform peroral fecal microbiota transplantations using enterosolvent tablets or commercially produced fecal derivatives. This administration route minimises the risk of adverse complications, which are rarely observed when fecal suspensions are administered via a nasoenteral probe, endoscopy, or by rectal clysma. In the past few years, intestinal microbiota transplantation has been used for the treatment of other diseases, the pathogenesis of which is probably associated with intestinal dysbiosis. In this respect, the most discussed issues are idiopathic intestinal inflammations, irritable bowel syndrome, liver encephalopathy and recently, „civilisation diseases“ such as diabetes mellitus type 2, multiple sclerosis, Parkinson’s disease, and metabolic syndrome. The fecal bacteriotherapy effect is observed also during the eradication of multi-resistant bacterial strains that colonise patients’ intestines. At present, fecal bacteriotherapy for recurrent clostridium colitis, as a proved medical method, is an accepted and world-wide recommended therapy. As for other diseases, this method is still in the experimental stage. Conclusive results of randomised control trials are expected.