Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech

URBÁNIKOVÁ, Marína, David KOSAŘ a Barbara HAVELKOVÁ. Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech. In Barbara Havelková, Pavla Špondrová, Kateřina Šimáčková. Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2020, s. 535-588. ISBN 978-80-7598-761-7.

Základní údaje

• Originální název: Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech
• Název česky: Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech
• Název anglicky: De(feminisation) and Gender Segregation of the Czech Judiciary
• Autoři: URBÁNIKOVÁ, Marína (703 Slovensko, garant, domácí), David KOSAŘ (203 Česká republika, domácí) a Barbara HAVELKOVÁ (203 Česká republika).
• Vydání: 1. vyd. Praha, Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? od s. 535-588, 54 s. 2020.
• Nakladatel: Wolters Kluwer

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: Web nakladatele Repozitář MU
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/20:00115484
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• ISBN: 978-80-7598-761-7
• Klíčová slova česky: soudy; soudnictví; gender; defeminizace; genederová segregace; zastoupení žen
• Klíčová slova anglicky: courts; gender; defeminization; gender segregation; female representation
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Příspěvek nabízí sérii jedinečných časových řad, které představují vývoj zastoupení žen a mužů mezi absolventy právnických fakult a v právnických profesích, zejména v soudnictví. Současně poskytuje jejich analýzu a ukazuje, že navzdory faktu, že české soudnictví je mezi povoláními s rozhodovací pravomocí výjimečné tím, že má většinu žen, je současně povoláním, kde existuje vertikální genderová segregace a kde probíhá mírný proces defeminizace. Vertikální genderová segregace se projevuje tím, že čím „výše“ se díváme, tím je v soudnictví méně žen – ať už jde o soudní hierarchii či pozice soudních fukncionářů. A v těchto pozicích jich také pozvolně ubývá – jsme tedy též svědky defeminizace na pozicích vlivu a moci.

Anotace anglicky

This chapter analyses unique longitudinal data about female representation within the core legal professions. Subsequently, it provides an in-depth analysis of women’s representation among judges. It shows that despite the fact that three fifths of Czech judges are female, it would be a mistake to consider it ‘feminized’ since the Czech judiciary is characterized by vertical gender segregation a slow defeminisation in positions of power and influence. The effect of vertical gender segregation is that the higher in judiciary we look, the less women we see. At the same time, number of women among court presidents (from regional courts upwards) and apex court judges slowly decreases, which means that we are witnessing defeminisation at the positions of power and influence.