C 2020

Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech

URBÁNIKOVÁ, Marína; David KOSAŘ a Barbara HAVELKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech

Název česky

Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech

Název anglicky

De(feminisation) and Gender Segregation of the Czech Judiciary

Autoři

Vydání

1. vyd. Praha, Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? od s. 535-588, 54 s. 2020

Nakladatel

Wolters Kluwer

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14220/20:00115484

Organizační jednotka

Právnická fakulta

ISBN

978-80-7598-761-7

Klíčová slova česky

soudy; soudnictví; gender; defeminizace; genederová segregace; zastoupení žen

Klíčová slova anglicky

courts; gender; defeminization; gender segregation; female representation

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 8. 7. 2021 16:30, Mgr. Petra Georgala

Anotace

V originále

Příspěvek nabízí sérii jedinečných časových řad, které představují vývoj zastoupení žen a mužů mezi absolventy právnických fakult a v právnických profesích, zejména v soudnictví. Současně poskytuje jejich analýzu a ukazuje, že navzdory faktu, že české soudnictví je mezi povoláními s rozhodovací pravomocí výjimečné tím, že má většinu žen, je současně povoláním, kde existuje vertikální genderová segregace a kde probíhá mírný proces defeminizace. Vertikální genderová segregace se projevuje tím, že čím „výše“ se díváme, tím je v soudnictví méně žen – ať už jde o soudní hierarchii či pozice soudních fukncionářů. A v těchto pozicích jich také pozvolně ubývá – jsme tedy též svědky defeminizace na pozicích vlivu a moci.

Anglicky

This chapter analyses unique longitudinal data about female representation within the core legal professions. Subsequently, it provides an in-depth analysis of women’s representation among judges. It shows that despite the fact that three fifths of Czech judges are female, it would be a mistake to consider it ‘feminized’ since the Czech judiciary is characterized by vertical gender segregation a slow defeminisation in positions of power and influence. The effect of vertical gender segregation is that the higher in judiciary we look, the less women we see. At the same time, number of women among court presidents (from regional courts upwards) and apex court judges slowly decreases, which means that we are witnessing defeminisation at the positions of power and influence.

Přiložené soubory

20210708153417863.pdf
Požádat o autorskou verzi souboru