2020
Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech
URBÁNIKOVÁ, Marína; David KOSAŘ a Barbara HAVELKOVÁZákladní údaje
Originální název
Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech
Název česky
Ženské právo? (De)feminizace a genderová segregace českého soudnictví v číslech
Název anglicky
De(feminisation) and Gender Segregation of the Czech Judiciary
Autoři
Vydání
1. vyd. Praha, Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? od s. 535-588, 54 s. 2020
Nakladatel
Wolters Kluwer
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14220/20:00115484
Organizační jednotka
Právnická fakulta
ISBN
978-80-7598-761-7
Klíčová slova česky
soudy; soudnictví; gender; defeminizace; genederová segregace; zastoupení žen
Klíčová slova anglicky
courts; gender; defeminization; gender segregation; female representation
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 8. 7. 2021 16:30, Mgr. Petra Georgala
V originále
Příspěvek nabízí sérii jedinečných časových řad, které představují vývoj zastoupení žen a mužů mezi absolventy právnických fakult a v právnických profesích, zejména v soudnictví. Současně poskytuje jejich analýzu a ukazuje, že navzdory faktu, že české soudnictví je mezi povoláními s rozhodovací pravomocí výjimečné tím, že má většinu žen, je současně povoláním, kde existuje vertikální genderová segregace a kde probíhá mírný proces defeminizace. Vertikální genderová segregace se projevuje tím, že čím „výše“ se díváme, tím je v soudnictví méně žen – ať už jde o soudní hierarchii či pozice soudních fukncionářů. A v těchto pozicích jich také pozvolně ubývá – jsme tedy též svědky defeminizace na pozicích vlivu a moci.
Anglicky
This chapter analyses unique longitudinal data about female representation within the core legal professions. Subsequently, it provides an in-depth analysis of women’s representation among judges. It shows that despite the fact that three fifths of Czech judges are female, it would be a mistake to consider it ‘feminized’ since the Czech judiciary is characterized by vertical gender segregation a slow defeminisation in positions of power and influence. The effect of vertical gender segregation is that the higher in judiciary we look, the less women we see. At the same time, number of women among court presidents (from regional courts upwards) and apex court judges slowly decreases, which means that we are witnessing defeminisation at the positions of power and influence.