2020
Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy
STEBEL, Roman; Lenka VOJTILOVÁ a Petr HUSAZákladní údaje
Originální název
Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy
Název česky
Aktuality v léčbě a prevenci klostridiové kolitidy
Název anglicky
Clostridium difficile Infection: an update on treatment and prevention
Autoři
Vydání
Vnitřní lékařství, Olomouc, Solen, s. r. o. 2020, 0042-773X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30303 Infectious Diseases
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/20:00115501
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
Clostridioides difficile; fidaxomicin; pasivní imunoterapie; probiotika; střevní dysbióza; transplantace střevní mikroflóry
Klíčová slova anglicky
Clostridioides difficile; fecal microbiota transplant; fidaxomicin; intestinal dysbiosis; passive immunotherapy; probiotics
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 12. 5. 2021 12:59, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Jedním z nejvýznamnějších nežádoucích účinků širokospektré antibiotické (ATB) terapie je narušení mikroflóry tlustého střeva. Zhruba 20 % postantibiotických průjmů je způsobeno přemnožením toxigenních kmenů Clostridioides difficile. Celosvětově stále pozorujeme u klostridiové kolitidy vzestupný trend incidence, závažnosti případů, mortality a zejména počtu léčebných selhání. Na Klinice infekčních chorob FN Brno, pracoviště Bohunice, dlouhodobě sledujeme kromě základních epidemiologických charakteristik i nejvýznamnější rizikové faktory asociované s rozvojem kolitidy a vyhodnocujeme účinnost jednotlivých terapeutických a preventivních postupů (selektivně působící ATB, fekální bakterioterapie). Jen na základě pečlivé analýzy rizikových faktorů a znalosti patogeneze lze v praxi realizovat účinná opatření omezující šíření této nemoci. Do budoucna lze předpokládat častější využití fekální bakterioterapie, zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu, širší využití probiotik a selektivně účinkujících ATB a dále zavedení pasivní a aktivní imunizace do praxe.
Anglicky
Disruption of the colonic microflora is one of the most significant adverse effects of antibiotic (ATB) therapy. Excessive multiplication of toxigenic Clostridioides difficile strains is responsible for about 20 % of cases of post-antibiotic diarrhoea. The global trend of Clostridium colitis incidence, severity, mortality and in particular therapeutic failure keeps rising. At the Department of Infectious Diseases we work on long-term monitoring of the most important colitis-associated risk factors and evaluation of individual therapeutic and preventive procedures (selective ATB therapy, faecal bacteriotherapy). A diligent analysis of risk factors and knowledge of pathogenesis are a prerequisite to practical implementation of effective and rational precautions to curb spreading of this illness. In the future, we anticipate increased use of fecal microbiota transplant, improvements in faecal transplant administration, wider use of probiotics and selective ATBs and further introduction of passive and active immunization into practice.