2020
Proč (někdy) nemíchat texty aneb Text jako možná výchozí jednotka lingvistické analýzy
ČECH, Radek, Pavel KOSEK, Ján MAČUTEK a Olga NAVRÁTILOVÁZákladní údaje
Originální název
Proč (někdy) nemíchat texty aneb Text jako možná výchozí jednotka lingvistické analýzy
Název anglicky
Why not to mix texts (sometimes) : the text as a possible default unit of linguistic analysis
Autoři
ČECH, Radek, Pavel KOSEK (203 Česká republika, garant, domácí), Ján MAČUTEK (703 Slovensko, domácí) a Olga NAVRÁTILOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Naše řeč, Praha, AV ČR, Ústav pro jazyk český, 2020, 0027-8203
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/20:00114119
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
analysis; language behaviour; model; sample; text
Klíčová slova anglicky
analýza; jazykové chování; model; text; vzorek
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 24. 3. 2021 16:44, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Příspěvek se zabývá dvěma důležitými otázkami lingvistického výzkumu: 1) Co modelujeme, když modelujeme použití jazyka? a 2) Co je vhodný vzorek nebo „textová jednotka“ pro analýzu jazyka? Na začátku diskutujeme několik přístupů k analýze jazykového chování. Poté představujeme nejdůležitější charakteristiky Zipfovy jazykové teorie a synergické lingvistiky. Zaměřujeme se zejména na aspekty těchto teorií, které jsou spojeny s výše uvedenými otázkami. Konkrétně zdůrazňujeme, že jedním ze základních rysů těchto teorií je předpoklad, že existují jazykové zákony, které upravují chování v lidském jazyce a které lze nejlépe zjistit sledováním jazykového chování jednotlivce (v konkrétním kontextu). Z toho plyne, že je-li cílem výzkumu prozkoumat zákony tohoto druhu, je jednotlivý text používán jako základní jednotka analýzy. Míchání textů může v některých případech vést k „skrytí“ zákonů, jak je uvedeno v konkrétním příkladu. Nabízíme také další příklad, který ukazuje, jak se vlastnosti stejného zákona (v tomto případě Menzerath-Altmannova zákona) liší v různých textech. Nakonec zdůrazňujeme, že použití jednotlivých textů je v lingvistickém výzkumu jen jedním z možných přístupů k analýze, tj. nesnažíme se z něj učinit dogma lingvistického výzkumu.
Anglicky
The paper deals with two important questions in linguistic research: 1) What do we actually model when we model language usage? and 2) What is an appropriate sample or ‘text unit’ for the analysis of language usage? In the beginning, we critically discuss several approaches to the analysis of language behaviour. Then, we introduce the most important characteristics of both Zipf’s linguistic theory and synergetic linguistics. We focus in particular on the aspects of these theories which are connected to the above-mentioned questions. Specifically, we emphasize that one of the fundamental features of these theories is the assumption that there are linguistic laws which govern human language behaviour and which can be best detected by observing the language behaviour of an individual (in a particular context). As a consequence, if the goal of the research is to examine laws of this kind, the individual text is used as a basic unit for the analysis. The mixing of texts can, in some cases, lead to the “concealing” of the laws, as is presented in an example. We also offer another example which shows how characteristics of the same law (in this case, the Menzerath-Altmann law) differ in different texts. Finally, we emphasize that using individual texts in linguistic research is but one possible approach to analysis, i.e. we do not attempt to make it a linguistic research dogma.
Návaznosti
| GA17-02545S, projekt VaV |
|