Reprodukce Čech a Moravy v percepčních regionech obyvatel česko-moravského pomezí

MAREK, Petr. Reprodukce Čech a Moravy v percepčních regionech obyvatel česko-moravského pomezí. In Geografia na vzostupe? 17. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti / 24. zjazd Českej geografickej společnosti. 2018. ISBN 978-80-223-4576-7.

Základní údaje

Originální název

Reprodukce Čech a Moravy v percepčních regionech obyvatel česko-moravského pomezí

Název anglicky

Reproduction of Bohemia and Moravia in the perceptual regions of Bohemian-Moravian borderland inhabitants

Autoři

MAREK, Petr ORCID

Vydání

Geografia na vzostupe? 17. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti / 24. zjazd Českej geografickej společnosti, 2018

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

50700 5.7 Social and economic geography

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14310/18:00113871

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-223-4576-7

Klíčová slova česky

reprodukce; percepční region; české země; česko-moravská hranice

Klíčová slova anglicky

reproduction; perceptual region; Czech lands; Bohemian-Moravian boundary

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Lze tvrdit, že do konce roku 1948 byla česko-moravská hranice (nejen) v myslích lidí přesně vymezena. Po tomto roce se percepční regiony Čech a Moravy změnily, neboť země jakožto územněsprávní jednotky byly nahrazeny kraji nerespektujícími zemskou hranici. Také následující územněsprávní reformy s jinak ohraničenými kraji (opět nerespektujícími historickou hranici) se podepsaly do vnímaného vymezení Čech a Moravy. Kraje lze nicméně pokládat za nejdůležitější instituce reprodukující české země do současnosti. Tyto „megainstituce“ zahrnují i drobnější, na první pohled méně nápadné instituce, které pomáhají objasnit, proč jsou právě kraje tak mocné v reprodukci zemí. Nelze však opomenout, že je identita Čech a Moravy nadále reprodukována nejen současnými kraji, ale i staršími územněsprávními regiony, včetně samotných zemí. Z důvodu nerespektování zemské hranice po roce 1948 tak lze identifikovat jistý „schizofrenní region“ vyznačující se rozštěpenou regionální (zemskou) identitou. To lze ilustrovat analýzou mentálních map obyvatel tří kvalitativně odlišných částí česko-moravského pomezí. Také další odpovědi těchto lidí v dotazníkovém šetření demonstrují významný vliv územněsprávních reforem na změnu vnímaného vymezení českých zemí. Ukazuje se například, že do percepčních regionů se mohou otiskovat jak regiony homogenní (velký vliv mají toponyma), tak i regiony funkční (vliv spádovosti). Rovněž samotné hranice (hraniční kameny a dopravní značky) hrají důležitou roli v reprodukci českých zemí.

Anglicky

After the abolishment of the Czech Lands de jure at the end of 1948 and the consequent administrative reforms, the Bohemian-Moravian boundary began to be perceived variously. The contribution examines the perceptual regions of Bohemia and Moravia in the minds of Bohemian-Moravian borderland inhabitants and deals with the institutions thanks to which these people perceive Bohemia, Moravia, and their boundary. Such institutions reproduce the Czech Lands.

---

Návaznosti

MUNI/A/1251/2017, interní kód MU

Název: Integrovaný výzkum environmentálních změn v krajinné sféře Země III Investor: Masarykova univerzita, Integrovaný výzkum environmentálních změn v krajinné sféře Země III, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty