2007
Étude marketing d'opportunités de marché pour le Création du Master de Marketing et Négociations à l’International
BIRRAUX, Philippe; Claire LEMONNIER; Philippe DE RADIGUÉS a Vilém PAŘILZákladní údaje
Originální název
Étude marketing d'opportunités de marché pour le Création du Master de Marketing et Négociations à l’International
Název česky
Studie marketingových příležitostí pro vytvoření magisterského oboru Mezinárodní marketing a vyjednávání
Název anglicky
Marketing study for Creation of the Master in International Marketing and Negotiation
Autoři
BIRRAUX, Philippe; Claire LEMONNIER; Philippe DE RADIGUÉS a Vilém PAŘIL
Vydání
EM Normandie ÉSC Le Havre. Le Havre, 59 s. 2007
Nakladatel
ESC Le Havre, C & D International Dynamix
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Výzkumná zpráva
Stát vydavatele
Francie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Ekonomicko-správní fakulta
Klíčová slova česky
studium, sektorová analýza, marketingová studie
Klíčová slova anglicky
study, sector analysis, marketing study
Změněno: 7. 3. 2023 13:08, doc. Ing. Vilém Pařil, Ph.D.
V originále
Après six semaines de mission, nous pouvons tirer quelques conclusions sur la viabilité d’un Master 2 Marketing et Négociation à l’International. Le benchmarking nous montre qu’en France, il n’y a pas beaucoup de concurrence, et ce sont surtout les grandes écoles de commerce comme HEC, l’ESSEC et L’EML qui proposent. Ensuite, l’étude de l’employabilité prouve qu’il y a des débouchés dans ce secteur. Tout d’abord, les agences et les sites Internet qui diffusent des offres d’emploi proposent une multitude de propositions dans ce domaine, aussi bien dans le Marketing International que dans la Négociation Internationale. Même s’il apparaît que la négociation est moins attractive pour les étudiants, il y donc plus d’offre à pourvoir que dans le marketing. De plus, l’étude qualitative réalisée auprès de professionnels du secteur démontre qu’il y a un réel potentiel pour les diplômés. Ceci nous a aussi permis d’obtenir des informations sur les besoins des entreprises en termes de formation. Ainsi, en prenant compte de la concurrence et des avis des professionnels, il faudrait : des cours en anglais pour perfectionner le niveau des étudiants, la base de marketing, pour que les étudiants sachent maîtriser parfaitement les outils du marketing, des cours de négociations pour se différencier des autres écoles et continuer dans la tradition de l’école et du CIV, des cours de culture des différentes zones géographique, pour que les diplômés connaissent les rudiments de la négociation et de la communication quelque soient les pays, une option ou des séminaires sur les zones géographique, sans pour autant que cela deviennent une matière obligatoire, des cours de management, car les diplômés, même s’ils ne seront pas amenés à diriger des équipes dès leur sortie de l’école, le feront dans leur carrière. Enfin, nous avons réalisé une étude quantitative auprès d’étudiants pour analyser si ce master pourrait les intéresser. Les résultats ont été positifs car plus de la moitié des étudiants interrogés ont répondu favorablement. De plus, qua nd on demande ce qu’ils aimeraient faire dans ce master, ils affirment que les cours doivent être en anglais, avoir un contenu à la fois commercial et managérial. Il appairait donc qu’ils aient les mêmes exigences que les professionnels. Comme nous le rappelle M. Hirtz, « La tradition de l’école à toujours été plutôt commerciale, avec le Concours International de Vente ». Il est donc important de garder cette tradition. De plus, ceci pourrait être une source de financement, car les entreprises partenaires du CIV cherchent ce type de diplômés, et seraient donc prêtes à investir dans un tel master. Mais en seulement six semaines, nous n’avons pas eu le temps de développer le caractère économique du master.
Česky
Po šesti týdnech práce můžeme vyvodit určité závěry o životaschopnosti magisterského studia 2 v oboru mezinárodní marketing a vyjednávání. Srovnávací analýza nám ukazuje, že ve Francii není velká konkurence a nabízejí ho především velké obchodní školy jako HEC, ESSEC a EML. Za druhé, studie zaměstnatelnosti dokazuje, že v tomto odvětví existují příležitosti. Zaprvé, agentury a webové stránky, které inzerují pracovní místa, nabízejí v tomto oboru množství nabídek, a to jak v oblasti mezinárodního marketingu, tak v oblasti mezinárodního vyjednávání. Ačkoli se zdá, že vyjednávání je pro studenty méně atraktivní, volných pracovních míst je více než v marketingu. Kvalitativní studie provedená s odborníky v tomto odvětví navíc ukazuje, že zde existuje reálný potenciál pro absolventy. To nám také umožnilo získat informace o potřebách firem, pokud jde o vzdělávání. S ohledem na konkurenci a názory odborníků je tedy potřeba, aby se kurzy angličtiny, aby se zlepšila úroveň studentů, základy marketingu, aby studenti uměli dokonale ovládat nástroje marketingu, kurzy vyjednávání, aby se odlišili od ostatních škol a pokračovali v tradici školy a CIV, kurzy kultury různých zeměpisných oblastí, aby absolventi znali základy vyjednávání a komunikace bez ohledu na zemi, volitelný předmět nebo semináře o zeměpisných zónách, aniž by se z toho stal povinný předmět, kurzy managementu, protože absolventi, i když nebudou muset řídit týmy hned po ukončení školy, budou je řídit během své kariéry. Nakonec jsme provedli kvantitativní průzkum mezi studenty, abychom analyzovali, zda by je tento magisterský obor zajímal. Výsledky byly pozitivní, neboť více než polovina dotazovaných studentů odpověděla kladně. Navíc na otázku, co by chtěli v tomto magisterském programu dělat, odpověděli, že by kurzy měly být v angličtině a měly by mít jak obchodní, tak manažerský obsah. Zdá se tedy, že by měli mít stejné požadavky jako profesionálové. Jak připomíná pan Hirtz, "tradice školy byla vždy spíše komerční, s mezinárodní obchodní soutěží". Je proto důležité tuto tradici zachovat. Navíc by to mohl být zdroj financí, protože partnerské firmy CIV hledají tento typ absolventů, a proto by byly ochotny do takového magisterského studia investovat. Za pouhých šest týdnů jsme však nestihli rozvinout ekonomický charakter magisterského studia.