Vyhlašování národních kulturních památek z kritického a komparativního pohledu

VOMÁČKA, Vojtěch; Martina WEISSOVÁ a Jan LEICHMANN. Vyhlašování národních kulturních památek z kritického a komparativního pohledu. České právo životního prostředí : časopis České společnosti pro právo životního prostředí. Česká společnost pro právo životního prostředí, 2020, roč. 20, č. 57, s. 94-114. ISSN 1213-5542.

Základní údaje

Originální název

Vyhlašování národních kulturních památek z kritického a komparativního pohledu

Název česky

Vyhlašování národních kulturních památek z kritického a komparativního pohledu

Název anglicky

Declaration of National Cultural Monuments from a Critical and Comparative Point of View

Autoři

VOMÁČKA, Vojtěch ORCID; Martina WEISSOVÁ a Jan LEICHMANN

Vydání

České právo životního prostředí : časopis České společnosti pro právo životního prostředí, Česká společnost pro právo životního prostředí, 2020, 1213-5542

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Open access časopisu

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14220/20:00120718

Organizační jednotka

Právnická fakulta

Klíčová slova anglicky

Supreme Administrative Court of the Czech Republic; cultural heritage; national cultural monument; access to justice

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, prohlašuje vláda nařízením kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Vyhlášením národní kulturní památky bezesporu dochází k zásahu do práv vlastníka památky, který nemůže s památkou volně nakládat a musí investovat finanční prostředky na péči o ni. Teprve rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, č. j. 10 As 228/2018-23, osvětlil, jakým způsobem se může vlastník proti vyhlášení národní kulturní památky bránit. Protože se rozsudku ke škodě nedostalo rozsáhlejšího odborného komentáře s výjimkou zmínky v aktuální komentářové literatuře, natož kritického pohledu, využívají autoři tuto příležitost ke stručnému shrnutí nosných bodů odůvodnění a nastínění jejich problematických důsledků z hlediska ochrany práv dotčených osob. Tradiční analýza rozhodnutí se pokouší rozsahem úsporné závěry doplnit o komparativní pohled na proces vyhlašování národních kulturních památek v jiných evropských státech, s cílem poskytnout širší kontext celé problematiky.

Anglicky

This article provides a brief commentary on the recent judgement of the Supreme Administrative Court of the Czech Republic (judgement of 16 May 2019, no. 10 As 228/2018-23) according to which the owner of the cultural monument cannot in principle ask for judicial review of the governmental decree which declares his property a national cultural monument. The authors dispute the conclusion of the Court that the declaration does not affect the rights of the owner and illustrate the practical effects of the stricter protective regime. Furthermore, the article analyses the legal regulation in other European states which usually provides the owners with legal protection against the declaration of the cultural monuments. The authors conclude that the Czech legislation should be either interpreted extensively in order not to deprive the owners of legal protection, or changed.