MAREK, Petr. Vědí obyvatelé česko-moravského pohraničí, ve které zemi žijí? A jaký to má pro ně význam? In Výroční konference České geografické společnosti. 2020.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vědí obyvatelé česko-moravského pohraničí, ve které zemi žijí? A jaký to má pro ně význam?
Název anglicky Do the Bohemian-Moravian borderland inhabitants know what land they live in? And what does it mean for them?
Autoři MAREK, Petr.
Vydání Výroční konference České geografické společnosti, 2020.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 50700 5.7 Social and economic geography
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky reprodukce; transformace; percepční region; české země; česko-moravská hranice
Klíčová slova anglicky reproduction; transformation; perceptual region; Czech lands; Bohemian-Moravian boundary
Změnil Změnila: Mgr. Marie Šípková, DiS., učo 437722. Změněno: 29. 4. 2021 17:08.
Anotace
Příspěvek se zabývá vnímáním částečně deinstitucionalizovaných regionů a jejich hranic, jakož i jejich významy. Konkrétně jsou na základě dotazníkového šetření studovány percepční regiony Čech a Moravy v myslích obyvatel tří odlišných částí česko-moravského pohraničí. České země jakožto územněsprávní jednotky de iure zanikly koncem roku 1948. Díky novým administrativním regionům (zejména těm z let 1960 a 2000/2001) došlo sice k reinstitucionalizaci Čech a Moravy, ale nerespektování zemských hranic způsobilo transformaci těchto historických regionů v myslích lidí. Mnozí dotázaní jsou tak v současnosti přesvědčeni, že jejich obec leží v jiné historické zemi než před rokem 1949. Významný fenomén představuje Kraj Vysočina, který ve výpovědích některých lidí nejenže není česko-moravským, ale ani českým, či moravským. Identifikovány však byly také jiné regiony, které do jisté míry nahrazují identitu Čech a identitu Moravy. Dále se příspěvek zabývá i jinými faktory vedoucími k transformaci zmíněných identit. Z odpovědí respondentů rovněž plyne, že zemská příslušnost obce trvalého bydliště není pro většinu oslovených důležitá a že česko-moravská zemská hranice pro ně nemá praktický význam. Někteří respondenti tuto hranici spíše než jako entitu, která rozděluje, vnímají jako zajímavost, jež by měla být v budoucnu vyznačena a o jejíž hodnotu by mělo být pečováno.
Anotace anglicky
After the abolishment of the Czech Lands de jure at the end of 1948 and the consequent administrative reforms, the Bohemian-Moravian boundary began to be perceived variously – a transformation of their territorial shape has occurred. The contribution examines the perceptual regions of Bohemia and Moravia in the minds of Bohemian-Moravian borderland inhabitants and answers these questions: 1) Do the Bohemian-Moravian borderland inhabitants know what land they live in? 2) What does it mean for them?
Návaznosti
MUNI/A/1356/2019, interní kód MUNázev: Výzkum proměn geografických procesů a vztahů v prostoru a čase (Akronym: Progeo)
Investor: Masarykova univerzita, Výzkum proměn geografických procesů a vztahů v prostoru a čase, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 23. 9. 2024 13:26