2020
A quoi sert un étranger?
KYLOUŠEK, PetrZákladní údaje
Originální název
A quoi sert un étranger?
Název česky
K čemu slouží cizinec?
Název anglicky
Which use can be made of a stranger/ foreigner?
Autoři
Vydání
1. vyd. Wettin-Löbejün, Nonkonformismus und Subversion : Festschrift zu Ehren von Thomas Bremer, od s. 283-292, 10 s. 2020
Nakladatel
Verlag Janos Stekovics
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/20:00124867
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-3-89923-419-0
Klíčová slova česky
quebecká literatura; Michel Tremblay; cizinec; kulturní konfrontace a integrace
Klíčová slova anglicky
Quebec litarature; Michel Tremblay; stranger/ foreigner; cultural confrontation and integration
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 1. 2023 18:03, doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.
V originále
Il y a des périodes, dans la littératures canadienne française et québécoise, qui pullulent d’étrangers, y compris d’étrangers de pure souche québécoise. A preuve le roman Des nouvelles d’Édouard (1984) de Michel Tremblay qui montre subtilement le divorce culturel entre la Québec et la France en illustrant une étape importante dans le processus de l’autonomisation de la littérature québécoise. La fiction de Tremblay éclaire la prise de conscience différentielle de la critique littéraire québécoise apres 1945 et s’inscrit dans le processus de redéfinition du canon littéraire ou la notion d’étranger, de migrant et immigré acquiert une valeur positive. Notre propos comporte trois objectifs : (1) illustrer la thématisation de l’étranger sur un cas particulier de la présentation inversée, celle de soi-meme comme étranger ; (2) esquisser la relation entre cette thématisation et l’institution littéraire en passe de définir son autonomie ; (3) indiquer la transformation positive de la notion d’étranger dans le discours littéraire et critique de la littérature québécoise.
Česky
Ve francouzsko kanadské a quebecké literatuře jsou období, která se hemží cizinci, včetně cizinců čistého quebeckého původu. Důkazem je román Des nouvelles d´Édouard (1984) Michela Tremblaye, který vystihuje zásadní okamžik kulturního rozvodu mezi Quebekem a Francií v procesu autonomizace quebecké literatury. Tremblayova fikce vrhá světlo na zrod pocitu odlišnosti, který se po roce 1945 prosazuje v quebecké literární kritice a je součástí procesu předefinování literárního kánonu, kde pojem cizinec, migrant a imigrant nabývá postupně kladnou hodnotu. Rozbor má tři cíle: (1) ukázat tematizaci cizince na konkrétním případě invertované prezentace sebe sama jako cizince; (2) načrtnout vztah mezi touto tematizací a literární institucí v procesu definování její autonomie; (3) naznačit pozitivní transformaci pojetícizince v literárním a kritickém diskurzu quebecké literatury.
Návaznosti
| GA20-14919S, projekt VaV |
|