Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1688530, author = {Slezáčková, Alena}, article_location = {Praha}, article_number = {Suppl 2}, doi = {http://dx.doi.org/10.14735/amko20202S134}, keywords = {hope; communication; quality of life; cancer}, language = {cze}, issn = {0862-495X}, journal = {Klinická onkologie}, title = {Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů}, url = {https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/479/5808.pdf}, volume = {33}, year = {2020} }
TY - JOUR ID - 1688530 AU - Slezáčková, Alena PY - 2020 TI - Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů JF - Klinická onkologie VL - 33 IS - Suppl 2 SP - 134-137 EP - 134-137 PB - Česká lékařská společnost J. E. Purkyně/Ambit Media, a. s. SN - 0862495X KW - hope KW - communication KW - quality of life KW - cancer UR - https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/479/5808.pdf L2 - https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/479/5808.pdf N2 - Naděje pacienta úzce souvisí s jeho duševním zdravím, jež je významnou složkou kvality života. V kontextu léčby závažného onemocnění lze nahlížet na naději jako na očekávání budoucího pozitivního výsledku, který je osobně hodnotný a reálně dosažitelný. Výzkumy dokládají, že osoby s vyšší mírou naděje vykazují lepší adaptaci, nižší hladinu stresu, méně trpí úzkostí a depresí a udržují si aktivní přístup k řešení problémů. Pro posouzení a ovlivnění míry naděje u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním vznikly dotazníkové a intervenční metody, jejichž efekt byl empiricky ověřen. Zjišťovány byly také zdroje a konkrétní obsahy pacientových nadějí, jež se mění v závislosti na životní situaci a závažnosti onemocnění. Opakovaně bylo zjištěno, že naděje pacientů s pokročilým onemocněním se netýkají výhradně vyléčení z nemoci, ale jsou směřovány spíše do psychosociální oblasti kvality života. Mezi hlavní zdroje naděje patří existence vztahu s blízkou osobou, možnost dosažení dílčích smysluplných životních cílů, kladně hodnocený prožitý život, pocit vlastní hodnoty a spirituální podpora. Naopak negativní vliv na naději má pocit osamělosti, přetrvávající bolest a snížené sebehodnocení. Ukazuje se také, že pacientova naděje je do velké míry ovlivněna kvalitou komunikace s lékaři a ostatními zdravotnickými pracovníky. V rozhovoru o nepříznivé prognóze pacienti nejvíce oceňují empatický dialog, v němž je upřímnost a jasnost sdělení vyvážena povzbuzením, které ponechává prostor pro naději. Znalost obsahu nadějí, přání a životních hodnot pacienta může významně přispět k rozhodování o optimální péči v závěru života. ER -
SLEZÁČKOVÁ, Alena. Jak pracovat s nadějí u pokročile onkologicky nemocných pacientů. \textit{Klinická onkologie}. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně/Ambit Media, a. s., 2020, roč.~33, Suppl 2, s.~134-137. ISSN~0862-495X. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14735/amko20202S134.
|