2020
Byzantium or Democracy? Kondakov’s Legacy in Emigration: the Institutum Kondakovianum and André Grabar, 1925–1952
FOLETTI, Ivan a Adrien PALLADINOZákladní údaje
Originální název
Byzantium or Democracy? Kondakov’s Legacy in Emigration: the Institutum Kondakovianum and André Grabar, 1925–1952
Název česky
Byzanc nebo demokracie? Dědictví Kondakova v emigraci: Institutum Kondakovianum a André Grabar, 1925–1952
Autoři
Vydání
1. vyd. Brno-Rome, 211 s. Parva Convivia 8, 2020
Nakladatel
Masarykova univerzita, Viella
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
60400 6.4 Arts
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
ISBN
978-80-210-9637-0
Klíčová slova česky
ruská emigrace, byzantská studia, dějiny umění, historiografie dějin umění, Československo, Francie, Rusko
Klíčová slova anglicky
Russian emigration; Byzantine Studies; Art History; History of Art History; Czechoslovakia; France; Russian cultural production; Interwar period; Russian revolution; totalitarian regimes
Štítky
Změněno: 22. 11. 2020 13:57, Mgr. Radka Vyskočilová
V originále
The notion of “Byzantium” has for centuries been associated with autocracy, totalitarianism, and suppression of freedom. It thus became the favored model for the Russian autocracy. In the nineteenth-century, Russian scholars working under Tsarist regimes were, either explicitly or tacitly, condoning and even supporting the ruling autocracy. After the Revolution of 1917, however, many of these effectively complicit intellectuals left Russia for Western democracies. This book shows how this experience affected the lives of intellectuals who fled and transformed their scholarship. Archival materials and writings from the time reveal how scholarship can move from aspiration to reality, as it did for the Russian émigrés until the crash of 1929 and the rise of Nazism in Germany. But how is this relevant today? Because it shows how scholarship and science must be understood as part of history, and because it illustrates the power of hope. As studied and presented by émigrés from Tsarist totalitarianism, “Byzantium” came to be a multinational screen onto which scholars projected not only frustrations but also dreams.
Česky
Pojem „Byzanc“ byl po staletí spojován s autokracií, totalitarismem a potlačováním svobody, a stal se tak oblíbeným přirovnáním k ruské autokracii. V devatenáctém století ruští badatelé explicitně či implicitně schvalovali, či dokonce podporovali samoděržaví. Po revoluci roku 1917 však většina z nich opustila Rusko a usadila se v západních demokratických zemích. Kniha ukazuje, jak zkušenost exilu změnila životy uprchnuvších intelektuálů a proměnila jejich bádání i jejich pohled na Byzanc.
Návaznosti
| GA18-20666S, projekt VaV |
|