„Pravé“ verbální trestné činy z nenávisti

PROVAZNÍK, Jan. „Pravé“ verbální trestné činy z nenávisti. Časopis pro právní vědu a praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2020, roč. 28, č. 4, s. 657-694. ISSN 1210-9126. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CPVP2020-4-6.

Základní údaje

• Originální název: „Pravé“ verbální trestné činy z nenávisti
• Název anglicky: “Genuine” Verbal Hate Crimes
• Autoři: PROVAZNÍK, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Časopis pro právní vědu a praxi, Brno, Masarykova univerzita, 2020, 1210-9126.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Open access časopisu
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/20:00120874
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/CPVP2020-4-6
• Klíčová slova česky: Trestné činy z nenávisti; verbální trestné činy; nenávistná diskriminační pohnutka; nenávistné projevy; předsudečná nenávist.
• Klíčová slova anglicky: Hate Crimes; Verbal Crimes; Hateful Discriminatory Motive; Hate Speech; Bias-Based Hatred.
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Tento článek se zabývá problematikou kriminalizace nenávistných projevů z hlediska právní konstrukce příslušných trestných činů v materii trestního práva hmotného. Jeho cílem je vymezení ucelené koncepce těchto trestných činů na podkladě dvou jejich rysů, které je z hlediska nauky trestního práva hmotného činí poměrně dosti specifickými, a to jejich verbálního charakteru a prvku předsudečné nenávisti, který je v nich obsažen. Tato koncepce je nutným krokem k uvědomění si právní podstaty těchto trestných činů, a tím i předpokladem k jejich hlubší analýze a pochopení. Nejprve se tak článek věnuje pojmu trestných činů z nenávisti, v němž jako kardinální rozlišovací znak vyjadřující jeho podstatu vyzdvihuje tzv. nenávistnou diskriminační pohnutku. Té se dále věnuje blíže a vymezuje její strukturu a prvky, představuje možné přístupy k její konstrukci a dává jí užívané pojmy do souvislostí pro lepší pochopení jejich obsahu a poukazuje na její slabiny. Následně je pozornost zaměřena na konstrukci verbálních trestných činů a analýzu jejich konstitutivních znaků a teoretických souvislostí zakotvujících tento pojem v trestněprávní teorii. Na podkladě výstupů těchto dvou částí je následně představena koncepce trestných činů z nenávisti a verbálních trestných činů a jejich kombinace, na jejímž základě je pak možno rozlišovat trestné činy nepravě z nenávisti, nepravě verbální; pravě z nenávisti, nepravě verbální, nepravě z nenávisti, pravě verbální a pravě z nenávisti, pravě verbální. Výstupy těchto závěrů jsou pak testovány ilustrativním srovnáním se třemi vybranými státy, jimiž je Francie, Německo a Polsko.

Anotace anglicky

This article deals with the problem of criminalizing hateful expressions (hate speech) regarding the legal construction of corresponding crimes in matter of substantive criminal law. Its aim is to delimit a comprehensive conception of these crimes based on two their traits which makes them quite specific from substantive criminal law’s doctrine – their verbal character and their element of biased hatred, which they contain. This conception is a necessary step to getting at the bottom of their legal nature and thus also a prerequisite to their more in-depth analysis and understanding. At first, it tackles the term of hate crimes, where it stresses out the so-called hateful discriminatory motive as a cardinal distinguishing element, which expresses its foundation. Then it pays a closer attention to this motive and defining its structure and elements, introducing possible approaches to its construction and bringing the terms used in it intocontext for a better understanding of their contents and identifying its weaknesses. After that, the article turns to the construction of verbal crimes and to analysis of their constitutive traits as well as theoretical perspective embedding this notion into theory of criminal law. Based on the outcomes of these two parts, the article finally introduces the concept of hate crimes and verbal crimes and their combination, which enables differentiating between ingenuine hate crimes, which are ingenuine verbal crimes; ingenuine hate crimes which are genuine verbal crimes; genuine hate crimes, which are ingenuine verbal crimes and genuine hate crimes, which are genuine verbal crimes. Outcomes of these findings are then tested in an illustrative comparison with law of three selected states – France, Germany and Poland.

Návaznosti

• MUNI/A/1346/2019, interní kód MU: Název: Vybrané aspekty trestního práva hmotného a procesního v komparativním pohledu II

Investor: Masarykova univerzita, Vybrané aspekty trestního práva hmotného a procesního v komparativním pohledu II, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty