Chronická lymfocytární leukemie (CLL)

SMOLEJ, Lukáš, Martin ŠPAČEK, Šárka POSPÍŠILOVÁ, Marie JAROŠOVÁ, Tomáš PAPAJÍK, Renata URBANOVÁ, Martin ŠIMKOVIČ, Daniel LYSÁK, Martin BREJCHA a Michael DOUBEK. Chronická lymfocytární leukemie (CLL). Online. In Michael Doubek; Jiří Mayer. Léčebné postupy v hematologii. 1. vydání. Brno: Česká hematologická společnost ČLS JEP, 2020, s. 104-124. ISBN 978-80-270-8240-7.

Základní údaje

Originální název

Chronická lymfocytární leukemie (CLL)

Název anglicky

Chronic lymphocytic leukemia (CLL)

Autoři

SMOLEJ, Lukáš (203 Česká republika), Martin ŠPAČEK (203 Česká republika), Šárka POSPÍŠILOVÁ (203 Česká republika, domácí), Marie JAROŠOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš PAPAJÍK (203 Česká republika), Renata URBANOVÁ (203 Česká republika), Martin ŠIMKOVIČ, Daniel LYSÁK (203 Česká republika), Martin BREJCHA (203 Česká republika) a Michael DOUBEK (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vydání. Brno, Léčebné postupy v hematologii, od s. 104-124, 21 s. 2020

Nakladatel

Česká hematologická společnost ČLS JEP

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

30205 Hematology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14110/20:00117562

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-270-8240-7

Klíčová slova česky

Chronická lymfocytární leukemie (CLL)

Klíčová slova anglicky

Chronic lymphocytic leukemia (CLL)

Štítky

rivok

---

Anotace

V originále

Diagnóza CLL je stanovena dle doporučení International Workshop on CLL (IWCLL) na základě vyšetření krevního obrazu s mikroskopickým rozpočtem a průtokové cytometrie periferní krve. Diagnostika vyžaduje přítomnost minimálně 5×109 /l B lymfocytů v periferní krvi s průkazem charakteristického imunofenotypu a klonality průtokovou cytometrií. V krevním nátěru jsou nacházeny převážně malé, zralé lymfocyty s úzkým lemem cytoplazmy a kondenzovaným jádrem bez jadérka; může se vyskytovat příměs větších, atypických lymfocytů s naštípnutým jádrem nebo prolymfocytů, které mohou tvořit až 55 % všech leukemických buněk. Nález prolymfocytů nad 55 % vede společně s nálezem v průtokové cytometrii k diagnóze B-prolymfocytární leukémie (B-PLL). Vzhledem k tomu, že maligní klon je možno jednoznačně identifi kovat v periferní krvi, není pro stanovení diagnózy CLL nutné vyšetření kostní dřeně či mízní uzliny. Vyšetření kostní dřeně je zpravidla prováděno k objasnění etiologie anémie či trombocytopenie – odlišení infi ltrace při CLL, autoimunitní příčiny apod. Exstirpace a histologické vyšetření mízní uzliny je indikováno v případě, kdy není diagnóza CLL jednoznačná (např. netypický imunofenotyp) či při podezření na transformaci do jiné lymfoproliferace (Richterův syndrom).

Anglicky

The diagnosis of CLL is made according to the recommendations of the International Workshop on CLL (IWCLL) based on a blood count with a microscopic budget and peripheral blood flow cytometry. Diagnosis requires the presence of at least 5 × 109 / l B lymphocytes in the peripheral blood with evidence of a characteristic immunophenotype and clonality by flow cytometry. The blood smear contains mostly small, mature lymphocytes with a narrow border of the cytoplasm and a condensed nucleus without a nucleolus; there may be an admixture of larger, atypical nuclei with cleaved nuclei or prolymphocytes, which may make up 55% of all leukemic cells. A finding of lymphocytes above 55%, together with a finding in flow cytometry, leads to a diagnosis of B-prolymphocytic leukemia (B-PLL). Because the malignant clone can be unambiguously identified in the peripheral blood, bone marrow or lymph node examination is not required to diagnose CLL. Bone marrow examination is usually performed to clarify the etiology of anemia or thrombocytopenia - differentiation of infiltration in CLL, autoimmune causes, etc. Extirpation and histological examination of the lymph node is indicated if the diagnosis of CLL is not clear (eg atypical immunophenotype) or if transformation is suspected. to another lymphoproliferative disease (Richter's syndrome).