Respirační symptomy

VLČKOVÁ, Eva, Daniela BOTIKOVÁ a M. TOMÍŠKOVÁ. Respirační symptomy. In Bužgová R, Kozáková R (eds.). Vybrané kapitoly z paliativní péče v neurologii. První vydání. Praha: Galén, 2020, s. 172-185. ISBN 978-80-7492-502-3.

Základní údaje

• Originální název: Respirační symptomy
• Název anglicky: Respiratory symptoms
• Autoři: VLČKOVÁ, Eva (203 Česká republika, domácí), Daniela BOTIKOVÁ (703 Slovensko, domácí) a M. TOMÍŠKOVÁ.
• Vydání: První vydání. Praha, Vybrané kapitoly z paliativní péče v neurologii, od s. 172-185, 14 s. 2020.
• Nakladatel: Galén

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 30210 Clinical neurology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/20:00118041
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• ISBN: 978-80-7492-502-3
• Klíčová slova anglicky: cough; dyspnea; hypoventilation; orthopnea; chronic ventilatory support; noninvasive ventilation; invasive mechanic ventilation; ineffective expectoration
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Dušnost je definována subjektivní pocit nedostatku vzduchu. Jedná se o jeden z nejčastějších příznaků pokročilých stádií řady onemocnění včetně neurologických. Dušnost u neurologických pacientů obvykle vzniká v důsledku hypoventilace. Hypoventilace (snížená ventilace) je termín označující mělké, nedostatečné dýchání. Oba tyto symptomy mohou u neurologických onemocnění vznikat v důsledku poškození periferního i centrálního nervového systému, svalů i nervosvalového přenosu. Jedná se proto o častý příznak u pacientů se závažnými ikty, u lézí kmene či rostrálních míšních segmentů, u pacientů s onemocněními motorického neuronu, těžkými polyneuropatiemi či myopatiemi či u myastenia gravis. Iniciálním příznakem rozvoje dušnosti je obvykle námahová dušnost a/nebo ortopnoe, tedy dechová tíseň vázaná na polohu vleže, která nutí pacienta k posazení či postavení, kde dochází k úlevě. Později se přidává i dušnost klidová. Terapeuticky je v presymptomatickém stádiu rozvoje dechových potíží u progresivních neurologických onemocnění možné využít některé z metod dechové rehabilitace, které umožní oddálit nástup respiračních symptomů. Již rozvinutou dušnost lze u těchto pacientů řešit prostřednictvím invazivní či neinvazivní plicní ventilace nebo pomocí symptomatické terapie zaměřené na snížení pocitu dušnosti a zlepšení kvality života. Konkrétní přístup je volen na základě pacientova informovaného rozhodnutí. Častou respirační komplikací u pacientů se slabostí dechových svalů různé etiologie je také neefektivní expektorace. Tito pacienti mají časté respirační infekty a subjektivně vnímají nízkou účinnost kašle či smrkání. Úlevu mohou přinést některé manévry snižující námahu pacientů při expektoraci a zlepšující drenáž dýchacích cest. K těm patří m.j. mechanicky asistovaný kašel, který lze nejúčinněji provádět prostřednictvím tzv. mechanické insuflace-exsuflace přístrojem označovaným jako kašlací asistent. Napomoci mohou také expektorancia a mukolytika.

Anotace anglicky

Dyspnea is a subjective experience of breathing discomfort. It represents one of the most frequent clinical symptoms of advanced phases of many diseases including the neurological ones. In neurological patients, dyspnea usually results from hypoventilation. Hypoventilation is the state in which a reduced amount of air enters the alveoli in the lungs, resulting in decreased levels of oxygen and increased levels of carbon dioxide in the blood. Clinically it usually presents with shallow, weak breathing. Both the dyspnea and hypoventilation may occur in serious strokes, brainstem or rostral spinal cord lesions, motor neuron diseases, severe polyneuropathies or myopathies or in myastenia gravis. In clinical practice, the initial symptom of respiratory failure is usually dyspnea on exertion and/or orthopnea. Orthopnea is the dyspnea that occurs when lying flat, causing the person to have to sleep propped up in bed or sitting in a chair. Later on, the dyspnea at rest develops. From the therapeutical point of view, respiratory muscle training in the presymptomatic phase of respiratory manifestation of chronic progressive neurological diseases may help to delay the onset of such symptoms and prolong survival. The already developed respiratory failure can be managed by the invasive or noninvasive artificial ventilation. Alternativelly, symptomatic therapy focused on the decrease of dyspnea and the improvement of the quality-of-life can be provided. An inffective cough represents another frequent complication related to the reduced respiratory muscle strength. These patients suffer from frequent repiratory infections. Subjectively, they perceive decreased effectiveness of the cough and nose-blowing. The most efficient way of management these symptoms is the mechanically assisted cough, mainly the mechanical insufflation-exsufflation using the cough-assist machine. Expectorants and mucolytics may also partially help to improve the cough effectiveness.