C 2021

Rhetoric of War : The Imagination of War in Medieval Written Sources. Central and Eastern Europe in the High Middle Ages

KALHOUS, David a Ludmila LUŇÁKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Rhetoric of War : The Imagination of War in Medieval Written Sources. Central and Eastern Europe in the High Middle Ages

Autoři

KALHOUS, David (203 Česká republika, garant, domácí) a Ludmila LUŇÁKOVÁ (203 Česká republika)

Vydání

Amsterdam, Toronto, The Christianity and War in ‘Younger Europe’ : Church at War, Religion in War, Perception of War in Medieval East Central Europe and Scandinavia, od s. 207-225, 19 s. 2021

Nakladatel

Arc Humanities Press/Amsterdam University Press

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Kanada

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/21:00121070

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-1-64189-133-2

Klíčová slova anglicky

warfare; chronicles; middle ages; east central europe; Cosmas of Prague; Gallus Anonymus; Tale of bygonne years; Widukind

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2022 09:47, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil

Anotace

V originále

The authors scrutinized clerical imagination of war in selected medieval chronicles and other narrative sources written between 1000 and 1300 in Bohemia, Hungary, Poland, and Rus. Firstly, attention was paid to the problem of how much consideration was given to the armed conflicts in those narratives. Secondly, they looked at the conditions under which condition the war was not condemned, but appreciated as a solution of a conflict ( “just war”). Thirdly, it was necessary to study rhetoric devices (vocabulary, metaphoric, body language, etc.) used by medieval chroniclers to describe a war.

Česky

Autoři zkoumali imaginaci války ve vybraných středověkých kronikách a dalších narativních pramenech psaných mezi lety 1000 a 1300 v Čechách, Maďarsku, Polsku a na Rusi. Nejprve byla pozornost věnována problému, jak velká pozornost byla věnována ozbrojeným konfliktům v těchto příbězích. Zadruhé, zkoumali podmínky, za nichž nebyla válka odsouzena, ale byla oceněna jako řešení konfliktu („spravedlivá válka“). Zatřetí studovali rétorické prostředky (slovní zásobu, metaforiku, řeč těla atd.) používané středověkými kronikáři k popisu války.