2021
Ženské a mužské podoby osamělosti ve stáří
PETROVÁ KAFKOVÁ, MarcelaZákladní údaje
Originální název
Ženské a mužské podoby osamělosti ve stáří
Název anglicky
Perceptions of loneliness among men and women
Autoři
Vydání
Mezioborová konference Stárnutí, on-line, 11.-12.2.2021, 2021
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/21:00119792
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
odler adults; exclusion from social relations; loneliness; gender
Štítky
Změněno: 12. 2. 2021 17:11, Mgr. et Mgr. Marcela Petrová Kafková, Ph.D.
V originále
Současné evropské společnosti se zdají čelit „epidemii osamělosti“, dopadající především na nejstarší a mladé věkové kohorty a mající zásadní negativní dopady na zdraví a životní pohodu jedinců. Osamělost je především subjektivní pocit, jen do určité míry podmíněný počtem a podobou sociálních kontaktů, mající však objektivní negativní dopady na zdraví a well-being seniorů a seniorek. Zkušenost osamělosti je genderově podmíněná a ženy vykazují častější osamělost než muži, i proto je často chápána jako v rozporu s maskulinní identitou. Na druhou stranu jsou to však obvykle ženy, které jsou udržovatelkami sociálních vztahů v širší rodině. A zároveň ve stáří úspěšněji navazují nové blízké vztahy, ať už v rámci širšího příbuzenstva či přátelské vztahy. Osamělost je tedy třeba chápat v kontextu individuálních charakteristik, stejně jako v situačním kontextu. Příspěvek je založen na analýze 30 rozhovorů se stárnoucími muži a ženami, kteří jsou v riziku osamělosti, v naprosté většině samostatně žijící, ve věku 65-90 let. V souladu s konstruktivistickým přístupem zakotvené teorie je osamělost chápána jako výsostně kontextuální a genderovaná. Sledován je vztah mezi biografickými událostmi, podobou rodinných i nerodinných sociálních vztahů ve stáří a pocitem osamělosti. Pozornost je věnována konstruování a prožívání osamělosti samotnými seniory a seniorkami a genderovým rozdílům v jejich naracích.
Anglicky
Today's European societies seem to face an "epidemic of loneliness", affecting in particular the oldest and youngest age cohorts and having a major negative impact on the health and well-being of individuals. Loneliness is primarily a subjective feeling, only to a certain extent conditioned by the number and form of social contacts, but having objective negative effects on the health and well-being of seniors. The experience of loneliness is gender-dependent and women show more frequent loneliness than men, which is why it is often perceived as contrary to masculine identity. On the other hand, it is usually women who are the maintainers of social relations in the extended family. At the same time, in old age they are more successful in establishing new close relationships, whether within a wider family or friendly relationships. Loneliness must therefore be understood in the context of individual characteristics, as well as in a situational context. The paper is based on an analysis of 30 interviews with aging men and women who are at risk of loneliness, the vast majority living alone, aged 65-90 years. In accordance with the constructivist approach of grounded theory, loneliness is understood as supremely contextual and gendered. The relationship between biographical events, the form of family and non-family social relationships in old age and the feeling of loneliness is monitored. Attention is paid to the construction and experience of loneliness by seniors themselves and gender differences in their narratives.
Návaznosti
| TJ03000002, projekt VaV |
|