Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1757840, author = {Toman, Jiří and Slobodník, Marek and Hrazdil, Vladimír}, article_number = {2}, keywords = {anatase; fluid inclusions; migmatite; Nemojov; paragneiss; quartz; quartz vein}, language = {cze}, issn = {1211-8796}, journal = {Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae}, title = {Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika)}, url = {http://scigeo.actamm.cz/cs/hydrotermalni-mineralizace-s-anatasem-z-nemojova-u-pelhrimova-ceska-republika/}, volume = {105}, year = {2020} }
TY - JOUR ID - 1757840 AU - Toman, Jiří - Slobodník, Marek - Hrazdil, Vladimír PY - 2020 TI - Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika) JF - Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae VL - 105 IS - 2 SP - 183-197 EP - 183-197 PB - Moravské zemské muzeum SN - 12118796 KW - anatase KW - fluid inclusions KW - migmatite KW - Nemojov KW - paragneiss KW - quartz KW - quartz vein UR - http://scigeo.actamm.cz/cs/hydrotermalni-mineralizace-s-anatasem-z-nemojova-u-pelhrimova-ceska-republika/ N2 - Křemenná žíla s anatasem protíná biotitické pararuly a HT/LP kordieritové migmatity komplexu Pelhřimov (moldanubická zóna). Má směr ENE-WSW se strmým sklonem a jeho průměrná mocnost je 10 cm, ve střední části až asi 50 cm. Hornina sousedící s žílou prošla nízkoteplotní alterací, kdy byly biotit, živce a kordierit nahrazeny chloritem a jemnozrnným muskovitem (sericitem). Zonální struktura křemenné žíly vykazuje alespoň dvoufázový vývoj. Žíla je v nejmocnější části výplněna hranolovými krystaly křemene (až křišťály), dlouhé až 4 cm, s jednoduchou růstovou zonálností. Jsou částečně porostlé menšími krystaly křemene. Anatas místně vytváří velmi hojné drobné tmavě modré až černé krystaly bipyramidového tvaru o velikosti až 1 mm, které narůstají na křemenné krystaly nebo tvoří inkluze v jejich vnějších zónách. Za zdroj Ti pro krystalizaci anatasu se považuje rozklad biotitu a/nebo ilmenitu. To je potvrzeno chemickou homogenitou anatasu bez zjevné zonace a nízkou koncentrací dalších prvků (Nb <0,003 apfu ; Ta, W a Fe <0,001 apfu). Teploty tvorby křemene se předpokládají v širokém rozmezí 180–340 ° C pod tlakem 85–170 MPa. Výzkum fluidních inkluzí v křemenu naznačuje, že chemický typ fluid lze definovat jako H2O - NaCl ± (Na+1, K+1, Mg+2, Fe+2-3) ± CH4 ± N2. Přítomnost těchto iontů je v souladu s uvolňováním složek z minerálů, které tvoří okolní horniny. Křemenná žíla s anatasem je mladší než blízké křemenné žíly se sulfidickou mineralizací. Teplota vzniku křemene, zejména vnější zóny s anatasem, patří spíše k nižším hodnotám uvedeného rozsahu. To je v souladu s předpokladem, že zkoumané žíly s anatasem představují konečnou fázi hydrotermálních procesů v pelhřimovském komplexu. ER -
TOMAN, Jiří, Marek SLOBODNÍK a Vladimír HRAZDIL. Hydrotermální mineralizace s anatasem z Nemojova u Pelhřimova (Česká republika). \textit{Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae}. Moravské zemské muzeum, 2020, roč.~105, č.~2, s.~183-197. ISSN~1211-8796.
|