Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1757931, author = {Buriánek, David and Svatuška, Jiří}, article_number = {1-2}, doi = {http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2020-13215}, keywords = {Heavy minerals; gold; placer deposits; transportation; Southwestern Mongolia}, language = {cze}, issn = {1212-6209}, journal = {Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku}, title = {Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko)}, url = {https://journals.muni.cz/gvms/article/view/13215}, volume = {27}, year = {2020} }
TY - JOUR ID - 1757931 AU - Buriánek, David - Svatuška, Jiří PY - 2020 TI - Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko) JF - Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku VL - 27 IS - 1-2 SP - 27-36 EP - 27-36 PB - Masaryk University SN - 12126209 KW - Heavy minerals KW - gold KW - placer deposits KW - transportation KW - Southwestern Mongolia UR - https://journals.muni.cz/gvms/article/view/13215 N2 - Podrobné studium těžkých minerálů ze dvou lokalit fluviálních sedimentů v oblasti khantaishirského ofiolitového komplexu poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko) umožnilo nalézt zdrojové oblasti zlata. Ve spektru těžkých minerálů ze sedimentů poblíž města Altaj dominují magnetit (32%), chromit (27%), epidot (11%), apatit (6%) a klinopyroxen (5%). Předpokládáme, že tyto minerály pocházejí z ultrabazických a bazických vyvřelých hornin z ofiolitového komplexu Neoproterozoického stáří. Relativně nedeformovaný a trojrozměrný tvar zlatinek indikuje jejich transport na krátkou vzdálenost. Vzácné je zlato uzavřené v dolomitu nebo křemenu, což naznačuje, že zdrojem zlata byly pravděpodobně listvenity. Spektrum těžkých minerálů z fluviálních sedimentů v malém potoce poblíž města Khaliun je jiné. Studovaný vzorek obsahuje magnetit (31%), amfibol (19%), zirkon (18%), pyrit (13%), apatit (5%), epidot (4%), titanit (4%), klinopyroxen (2%), monazit (1%), ilmenit (1%), granát (1%) a baryt (0,1%). Velká variability v minerálním složení spektra těžkých minerálů naznačuje širokou zdrojovou oblast, která zahrnuje bazické až intermediální vyvřeliny kambro-ordovického vulkanického oblouku Ikh-Mongol a metamorfované horniny (metapelit). V případě lokality poblíž města Altaj představují těžké minerály, dobrý nástroj pro určení původu zlata. Tvar zlata a také jednoduché těžké minerální spektrum ze sedimentů poblíž Altaje naznačuje krátký transport z omezené zdrojové oblasti (přibližně 6 km2). Zlato pravděpodobně pocházející z ultramafických hornin (listvenity). Naproti tomu původ zlata z lokality poblíž Khaliunu zůstává nejasný. Zlato by pravděpodobně mohlo pocházet z hydrotermálních žil (přítomnost barytu spojená s hojným pyritem). ER -
BURIÁNEK, David a Jiří SVATUŠKA. Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko). \textit{Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku}. Masaryk University, 2020, roč.~27, 1-2, s.~27-36. ISSN~1212-6209. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/GVMS2020-13215.
|