J 2020

Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko)

BURIÁNEK, David a Jiří SVATUŠKA

Základní údaje

Originální název

Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko)

Název česky

Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko)

Název anglicky

The heavy-minerals gold placer deposits spatially related to the Khantaishir ophiolitic complex near the Altai and Khaliun towns (Southwestern Mongolia)

Autoři

BURIÁNEK, David (203 Česká republika, garant, domácí) a Jiří SVATUŠKA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Masaryk University, 2020, 1212-6209

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10505 Geology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14310/20:00118483

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

Klíčová slova česky

těžké minerály; zlato; rýžoviště; mechanismus transportu; jihozápadní Mongolsko

Klíčová slova anglicky

Heavy minerals; gold; placer deposits; transportation; Southwestern Mongolia

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2021 18:28, Mgr. Marie Šípková, DiS.

Anotace

ORIG EN

V originále

Podrobné studium těžkých minerálů ze dvou lokalit fluviálních sedimentů v oblasti khantaishirského ofiolitového komplexu poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko) umožnilo nalézt zdrojové oblasti zlata. Ve spektru těžkých minerálů ze sedimentů poblíž města Altaj dominují magnetit (32%), chromit (27%), epidot (11%), apatit (6%) a klinopyroxen (5%). Předpokládáme, že tyto minerály pocházejí z ultrabazických a bazických vyvřelých hornin z ofiolitového komplexu Neoproterozoického stáří. Relativně nedeformovaný a trojrozměrný tvar zlatinek indikuje jejich transport na krátkou vzdálenost. Vzácné je zlato uzavřené v dolomitu nebo křemenu, což naznačuje, že zdrojem zlata byly pravděpodobně listvenity. Spektrum těžkých minerálů z fluviálních sedimentů v malém potoce poblíž města Khaliun je jiné. Studovaný vzorek obsahuje magnetit (31%), amfibol (19%), zirkon (18%), pyrit (13%), apatit (5%), epidot (4%), titanit (4%), klinopyroxen (2%), monazit (1%), ilmenit (1%), granát (1%) a baryt (0,1%). Velká variability v minerálním složení spektra těžkých minerálů naznačuje širokou zdrojovou oblast, která zahrnuje bazické až intermediální vyvřeliny kambro-ordovického vulkanického oblouku Ikh-Mongol a metamorfované horniny (metapelit). V případě lokality poblíž města Altaj představují těžké minerály, dobrý nástroj pro určení původu zlata. Tvar zlata a také jednoduché těžké minerální spektrum ze sedimentů poblíž Altaje naznačuje krátký transport z omezené zdrojové oblasti (přibližně 6 km2). Zlato pravděpodobně pocházející z ultramafických hornin (listvenity). Naproti tomu původ zlata z lokality poblíž Khaliunu zůstává nejasný. Zlato by pravděpodobně mohlo pocházet z hydrotermálních žil (přítomnost barytu spojená s hojným pyritem).

Anglicky

Detailed morphological and chemical studies of heavy minerals from two localities fluvial sediments in the area of the khantaishir ophiolitic complex near the towns Altai and Khaliun (Southwestern Mongolia) allowed the interpretation possible source region for the gold. The heavy mineral spectrum from the sediments near the Altai town is dominated by magnetite (32 %), chromite (27 %), epidote (11 %), apatite (6 %), and clinopyroxene (5 %). We assume that these minerals come from the ultrabasic and basic igneous rocks in the Neoproterozoic khantaishir ophiolitic complex. The relatively undeformed and three-dimensional shape of gold particles indicating short distance their transport. Rare is native gold enclosed in dolomite or quartz, which indicates that potential gold sources are listvenite. The heavy mineral spectrum from the fluvial sediments in the small creek near the Khaliun town is different. The studied sample includes magnetite (31 %), amphibole (19 %), zircon (18 %), pyrite (13 %), apatite (5 %), epidote (4 %), titanite (4 %), clinopyroxene (2 %), monazite (1 %), ilmenite (1 %), garnet (1 %), and barite (0.1 %). Large variations in the mineral composition heavy mineral spectrum indicate a wide source area which includes basic to intermediate igneous rocks Cambrian-Ordovician Ikh-Mongol Arc System and medium-grade metamorphic rocks (metapelite). The subspherical rounded shape of the gold particles indicates fluvial transport. In the case of small and geologically simple drainage area as creek near the Altai town represents heavy minerals a good tool for determination of the origin of placer gold. There is a contrast between the heavy mineral spectrum from the localities near the Altai and Khaliun towns. The shape of gold particles as well as a simple heavy mineral spectrum from sediments near the Altai indicates short transport from the limited draining area (approximately 6 km2). Gold probably originating from the ultramafic rocks (listvenite), according to associated dolomite and simple spectrum of heavy minerals. Whereas the origin of gold from the placer deposits near Khalinun remains unclear and most probably could originate from the hydrothermal veins in intermediate or basic igneous rocks (presence of barite associated with abundant pyrite).