Gewalt und bürgerliches Subjekt beim „brutalen Naturalisten“ Franz Schamann

BUDŇÁK, Jan. Gewalt und bürgerliches Subjekt beim „brutalen Naturalisten“ Franz Schamann. Medienimpulse. Beiträge zur Medienpädagogik. 2021, roč. 59, č. 1, s. 1-28. ISSN 2307-3187. Dostupné z: https://doi.org/10.21243/mi-01-21-21.

Základní údaje

Originální název

Gewalt und bürgerliches Subjekt beim „brutalen Naturalisten“ Franz Schamann

Název česky

Násilí a měšťanský subjekt v díle "brutálního naturalisty" Franze Schamanna

Název anglicky

Violence and the Bourgeois Subject in the Work of the "Brutal Naturalist" Franz Schamann

Autoři

BUDŇÁK, Jan

Vydání

Medienimpulse. Beiträge zur Medienpädagogik. 2021, 2307-3187

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Rakousko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/21:00121390

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

https://doi.org/10.21243/mi-01-21-21

Klíčová slova anglicky

Moravia; Austria; naturalism; left-wing literature; folk play; working class literature; violence

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Der aus Brünn stammende, ab 1902 in Wien wirkende Autor und Journalist Franz Schamann (1876–1909) wurde zu Lebzeiten und darüber hinaus einhellig als extremer Naturalist betrachtet. In der Tat finden sich in seinen Texten zahlreiche Repräsentationen von symbolischer sowie physischer Gewalt in (epochen-)typischerweise proletarischen bzw. armen ländlichen Milieus. Im Beitrag werden Schamanns frühe, in Brünn und Südmähren spielenden Texte analysiert: das Volksstück Liebe (1901) und sein erster Erzählband Mährische Geschichten (1902). Während in Liebe die Tötung als ein legitimer und selbst von bürgerlichen Institutionen sanktionierter Ausweg auf dem Weg zum idealisierten bürgerlichen Subjekt gewertet wird, sind die Figuren der Mährischen Geschichten in einem Netzwerk der Gewalt gefangen, das ihnen kaum andere als gewalttätige Handlungsoptionen offenlässt. Die breite Streuung von Funktionen der Gewalt in Schamanns Texten wird abschließend als Krisensymptom des bürgerlichen Subjekts (Andreas Reckwitz) kontextualisiert.

Česky

Spisovatel a novinář Franz Schamann (1876-1909), který pocházel z Brna a od roku 1902 působil ve Vídni, byl za svého života i po něm jednoznačně považován za extrémního naturalistu. Jeho texty obsahují četná zobrazení symbolického i fyzického násilí v typicky proletářském nebo chudém venkovském prostředí. Článek analyzuje Schamannovy rané texty z Brna a jižní Moravy: lidovou hru Liebe (1901) a jeho první sbírku povídek Mährische Geschichten (1902). Zatímco v Liebe je zabíjení hodnoceno jako legitimní východisko, schvalované dokonce i buržoazními institucemi, na cestě k idealizovanému měšťanskému subjektu, postavy Mährische Geschichten se ocitají v síti násilí, která jim nedává jinou možnost než také jednat násilně. Široké množství druhů násilí v Schamannových textech je nakonec kontextualizováno jako symptom krize buržoazního subjektu (Andreas Reckwitz).

Anglicky

The author and journalist Franz Schamann (1876-1909), who came from Brno and worked in Vienna from 1902, was unanimously regarded as an extreme naturalist during his lifetime and beyond. Indeed, his texts contain numerous representations of symbolic as well as physical violence in typically proletarian or poor rural milieus. This article analyses Schamann's early texts set in Brno and South Moravia: the folk play Liebe (1901) and his first collection of stories Mährische Geschichten (1902). While in Liebe, killing is valued as a legitimate way out, sanctioned even by bourgeois institutions, on the way to the idealised bourgeois subject, the characters of Mährische Geschichten are caught in a network of violence that leaves them little choice but to act violently. The broad distribution of functions of violence in Schamann's texts is finally contextualised as a symptom of crisis of the bourgeois subject (Andreas Reckwitz).

---

Návaznosti

MUNI/A/1375/2020, interní kód MU

Název: Germanistický výzkum v kontextu moderních lingvistických a literárněvědných přístupů Investor: Masarykova univerzita, Germanistický výzkum v kontextu moderních lingvistických a literárněvědných přístupů