Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí
žáků základních škol

a 2021

Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí žáků základních škol

MARINIČ, Peter a Andrea KYÁNKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí žáků základních škol

Název anglicky

Financial Literacy in the Context of Development of Digital Competencies of the Primary School Pupils

Autoři

MARINIČ, Peter a Andrea KYÁNKOVÁ

Vydání

Trendy ve vzdělávání 2021, 2021

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Sborník abstraktů

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-80-244-5924-0

Příznaky

Recenzováno

Změněno: 4. 5. 2021 20:19, Mgr. Ing. Peter Marinič, Ph.D.

Anotace

V originále

Východiska: Problematika kurikula základních škol se stala v poslední době velice zajímavým a aktuálním tématem, a to hned z několika důvodů. Koncem roku 2020 byla schválená Strategie 2030+ Vládou ČR, kde je rovněž obsažená revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) s cílem posílit vzdělávaní v oblasti informatiky a současně revidovat vzdělávací obsah v jiných oblastech. Rovněž byla v roce 2020 aktualizovaná Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 (NSFV 2.0), která aktualizuje požadavky na finanční vzdělávání se zaměřením na žáky základních a středních škol. Nicméně vzájemné provázání obou uvedených oblastí, tedy jak posilování kompetencí žáků v oblasti informatiky, tak v oblasti finanční gramotnosti, není v aktualizované verzi RVP ZV patřičně propojováno a ukotvováno. Za předpokladu, že tím má být vytvořen prostor pro svobodnější začlenění problematiky finančního vzdělávání do kurikula základních škol, konkrétně prostřednictvím školních vzdělávacích programů (ŠVP), které navíc zohlední personální a materiálové možnosti jednotlivých škol, lze tuto skutečnost považovat za pozitivní, ale současně otevírající prostor pro polemiku. Cíle: Hlavním cílem příspěvku je identifikovat přístup jednotlivých základních škol k implementaci problematiky finančního vzdělávání do jejich ŠVP prostřednictvím analýzy ŠVP vybraných 28 základních škol v Brně. Dílčím cílem je identifikace možností propojení finančního vzdělávání a rozvoje digitálních kompetencí, které vyplývají z provedené analýzy a jsou v souladu s aktuálním vývojem národních strategií. Metody: V první etapě realizace výzkumu jsme provedli obsahovou analýzu strategických dokumentů, konkrétně NSFV 2.0, revidovaného RVP ZV a RVP ZV před revizí pro identifikaci dopadu změn a vzájemné provázanosti těchto dokumentů. Výsledky této fáze jsme využili pro další krok v podobě analýzy ŠVP vybraných základních škol, kde jsme identifikovali konkrétní podobu přístupu jednotlivých škol. Výsledky: I když je problematika finančního vzdělávání deklaratorně začleněná do kurikula základních škol již od roku 2013, její konkretizace se v RVP ZV neprojevuje ani po revizi. Implementace je provedená jenom v podobě krátkých zmínek v RVP, což vyplývá i z relativně samostatného postavení NSFV 2.0. Rovněž provázanost finančního vzdělávání a rozvoje kompetencí v oblasti informatiky není konkretizována, a to i navzdory tomu, že součásti finanční gramotnosti je i informační gramotnost, jako schopnost vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat informace a na jejich základě uskutečňovat finanční rozhodnutí. Dále pak jsme identifikovali nejednotný přístup k implementaci problematiky finanční gramotnosti na úrovni jednotlivých škol, což bylo očekávané, jelikož ani samotní aktéři podílející se na aktualizaci NSFV 2.0 se nedovedli shodnout na jednotném přístupu. K finančnímu vzdělávání je tedy přistupováno různorodě, a to jak z pohledu obsahového, tak z pohledu formálního. Závěr: Provedená analýza poukazuje na skutečnost nekomplexního, relativně samostatného přístupu k finančnímu vzdělávání. To umožňuje variabilitu implementace dané problematiky do ŠVP jednotlivých škol, na druhé straně ale omezuje konkretizaci synergických efektů. Ty se snažíme konkretizovat pro možnost dalšího rozpracování.

Návaznosti

MUNI/A/1356/2020, interní kód MU

Název: Fyzika, informatika a odborné vzdělávání na základních a středních školách

Investor: Masarykova univerzita, Fyzika, informatika a odborné vzdělávání na základních a středních školách

Citovat

MARINIČ, Peter a Andrea KYÁNKOVÁ. Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí žáků základních škol. In Trendy ve vzdělávání 2021. 2021. ISBN 978-80-244-5924-0.

@proceedings{1765717,
   author = {Marinič, Peter and Kyánková, Andrea},
   booktitle = {Trendy ve vzdělávání 2021},
   language = {cze},
   isbn = {978-80-244-5924-0},
   title = {Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí žáků základních škol},
   url = {https://www.pdf.upol.cz/fileadmin/userdata/PdF/katedry/ktiv/Veda_a_vyzkum/Online_konference/TVV_2021_sbornik_abstraktu_final.pdf},
   year = {2021}
}

TY  - CONF
ID  - 1765717
AU  - Marinič, Peter - Kyánková, Andrea
PY  - 2021
TI  - Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí žáků základních škol
SN  - 9788024459240
UR  - https://www.pdf.upol.cz/fileadmin/userdata/PdF/katedry/ktiv/Veda_a_vyzkum/Online_konference/TVV_2021_sbornik_abstraktu_final.pdf
N2  - Východiska: Problematika kurikula základních škol se stala v poslední době velice zajímavým a aktuálním tématem, a to hned z několika důvodů. Koncem roku 2020 byla schválená Strategie 2030+ Vládou ČR, kde je rovněž obsažená revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) s cílem posílit vzdělávaní v oblasti informatiky a současně revidovat vzdělávací obsah v jiných oblastech. Rovněž byla v roce 2020 aktualizovaná Národní strategie finančního vzdělávání 2.0 (NSFV 2.0), která aktualizuje požadavky na finanční vzdělávání se zaměřením na žáky základních a středních škol. Nicméně vzájemné provázání obou uvedených oblastí, tedy jak posilování kompetencí žáků v oblasti informatiky, tak v oblasti finanční gramotnosti, není v aktualizované verzi RVP ZV patřičně propojováno a ukotvováno. Za předpokladu, že tím má být vytvořen prostor pro svobodnější začlenění problematiky finančního vzdělávání do kurikula základních škol, konkrétně prostřednictvím školních vzdělávacích programů (ŠVP), které navíc zohlední personální a materiálové možnosti jednotlivých škol, lze tuto skutečnost považovat za pozitivní, ale současně otevírající prostor pro polemiku. Cíle: Hlavním cílem příspěvku je identifikovat přístup jednotlivých základních škol k implementaci problematiky finančního vzdělávání do jejich ŠVP prostřednictvím analýzy ŠVP vybraných 28 základních škol v Brně. Dílčím cílem je identifikace možností propojení finančního vzdělávání a rozvoje digitálních kompetencí, které vyplývají z provedené analýzy a jsou v souladu s aktuálním vývojem národních strategií. Metody: V první etapě realizace výzkumu jsme provedli obsahovou analýzu strategických dokumentů, konkrétně NSFV 2.0, revidovaného RVP ZV a RVP ZV před revizí pro identifikaci dopadu změn a vzájemné provázanosti těchto dokumentů. Výsledky této fáze jsme využili pro další krok v podobě analýzy ŠVP vybraných základních škol, kde jsme identifikovali konkrétní podobu přístupu jednotlivých škol. Výsledky: I když je problematika finančního vzdělávání deklaratorně začleněná do kurikula základních škol již od roku 2013, její konkretizace se v RVP ZV neprojevuje ani po revizi. Implementace je provedená jenom v podobě krátkých zmínek v RVP, což vyplývá i z relativně samostatného postavení NSFV 2.0. Rovněž provázanost finančního vzdělávání a rozvoje kompetencí v oblasti informatiky není konkretizována, a to i navzdory tomu, že součásti finanční gramotnosti je i informační gramotnost, jako schopnost vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat informace a na jejich základě uskutečňovat finanční rozhodnutí. Dále pak jsme identifikovali nejednotný přístup k implementaci problematiky finanční gramotnosti na úrovni jednotlivých škol, což bylo očekávané, jelikož ani samotní aktéři podílející se na aktualizaci NSFV 2.0 se nedovedli shodnout na jednotném přístupu. K finančnímu vzdělávání je tedy přistupováno různorodě, a to jak z pohledu obsahového, tak z pohledu formálního. Závěr: Provedená analýza poukazuje na skutečnost nekomplexního, relativně samostatného přístupu k finančnímu vzdělávání. To umožňuje variabilitu implementace dané problematiky do ŠVP jednotlivých škol, na druhé straně ale omezuje konkretizaci synergických efektů. Ty se snažíme konkretizovat pro možnost dalšího rozpracování.
ER  -

MARINIČ, Peter a Andrea KYÁNKOVÁ. Finanční gramotnost v kontextu rozvoje digitálních kompetencí žáků základních škol. In \textit{Trendy ve vzdělávání 2021}. 2021. ISBN~978-80-244-5924-0.

Přehled o publikaci