Bostrom's Simulation Argument and The Indifference Principle

MAREŠ, Jakub. Bostrom's Simulation Argument and The Indifference Principle. In Young Philosophy 2021. 2021.

Základní údaje

• Originální název: Bostrom's Simulation Argument and The Indifference Principle
• Název česky: Bostromův simulační argument a princip neurčitosti
• Autoři: MAREŠ, Jakub.
• Vydání: Young Philosophy 2021, 2021.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Odkaz na program konference
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: simulační hypotéza; simulační argument; transhumanismus; Bostrom; princip indiference
• Klíčová slova anglicky: simulation hypothesis; simulation argument; transhumanism; Bostrom; indifference principle

Anotace

In 2003, Nick Bostrom presented an argument that attempts to show that there are interesting empirical reasons for believing we are living in a computer simulation. His argumentation is based on the bayesian indifference principle - the idea that if the probability distribution according to which strategies are chosen is unknown, one should consider all strategies equal. I intend to show that this principle has further ramifications for Bostrom's argument, beyond those shown by Bostrom himself. My main points will be two - first, the vague concept of "historical simulations" is not tenable due to the indifference principle - I propose that there is no reason to believe that most simulated minds would be in ancestor simulations and therefore, there is little reason to believe we live in one. The second argument shows that extinction of a simulated civilization is made more probable by its increasing complexity because complexity creates drain on computational resources and invites outside intervention aimed at reducing said complexity, i.e. shutdown. This means that living in a civilization with growing complexity that is getting closer to the ability to make simulations of its own should reduce our belief that we are, indeed, living in a simulation.

Anotace česky

V roce 2003 Nick Bostrom představil argument, který se pokouší demonstrovat, že existují zajímavé empirické důvody se domnívat, že žijeme v počítačové simulaci. Jeho argumentace je založena na Bayesově principu indifference – na myšlence, že pokud distribuce pravděpodobností, podle kterých vybírá příroda své strategie je neznámá, by měly být všechny strategie považovány za rovnocenné. Mým cílem je ukázat, že tento princip má pro Bostromův argument další důsledky, mimo ty, které ukázal sám Bostrom, a to ve dvou hlavních bodech – zaprvé, vágní koncept historických simulací není udržitelný právě vzhledem k principu indiference – tvrdím, že není důvod se domnívat, že většina simulavaných myslí je v simulacích předků, a tím pádem není důvod se domnívat, že v simulaci předků žijeme my.Druhý argument ukazuje, že se zvyšující se komplexností simulované civilizace se zvyšuje pravděpodobnost jejího vyhlazení, protože se vytváří další tlaky na výpočetní zdroje, což si může vyžádat vnější intervenci, jejímž cílem bude redukce této komplexnosti, tj.vypnutí. To znamená, že život v simulaci se zvyšující se komplexností, která se přibližuje schopnosti vytvářet simulace by měl sám o sobě snížit naši důvěru v to, že žijeme v simulaci.

Návaznosti

• MUNI/A/1157/2020, interní kód MU: Název: Aspekty soudobé filozofie III

Investor: Masarykova univerzita, Aspekty soudobé filozofie III