2021
Paleopedologický výzkum nového sprašového záznamu svrchního pleistocénu v Brně-Bohunicích
ADAMEKOVÁ, Katarína; Jan PETŘÍK; Ivo SVĚTLÍK; Jarmila BÍŠKOVÁ; Aleš BAJER et. al.Základní údaje
Originální název
Paleopedologický výzkum nového sprašového záznamu svrchního pleistocénu v Brně-Bohunicích
Název česky
Paleopedologický výzkum nového sprašového záznamu svrchního pleistocénu v Brně-Bohunicích
Název anglicky
Palaeopedologic research of a new Upper Pleistocene loess-palaeosol record in Brno-Bohunice
Autoři
ADAMEKOVÁ, Katarína; Jan PETŘÍK; Ivo SVĚTLÍK; Jarmila BÍŠKOVÁ; Aleš BAJER; Jan NOVÁK a Richard BÍŠKO
Vydání
Geoscience Research Reports, Prague, Czech Geological Survey, 2021, 0514-8057
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10505 Geology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/21:00121685
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
EID Scopus
2-s2.0-85116788712
Klíčová slova anglicky
Upper Pleistocene; palaeopedology; soil micromorphology; physical and chemical proxies
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 11. 2021 10:48, Mgr. Marie Novosadová Šípková, DiS.
V originále
Na území městské části Brno-Bohunice byla objevena řada významných sprašových lokalit. Nejdůležitější z nich byla lokalita Červený kopec, na základě jejíhož studia byl zformulován stratigrafický model pedokomplexů (Kukla et al. 1961). Další významné sprašové lokality spojené s výzkumem tzv. přechodných mladopaleolitických kultur byly později objeveny na trati Kejbaly (např. Valoch 1976, Valoch 2008, Škrdla – Tostevin 2005). Při zkoumání paleolitického osídlení nebyl mimo výzkum K. Valocha (60. až 70. léta) kladen velký důraz na studium podrobného paleopedologického záznamu. Nový sprašový profil s několika paleopůdami odkrytý na území Bohunic během stavebních prací v roce 2018 poskytl novou příležitost pro komplexní vyhodnocení záznamu svrchního pleistocénu. Profil byl podrobně zdokumentován, ovzorkován a analyzován prostřednictvím chemicko-fyzikálních metod. Byly též odebrány vzorky na datování a na mikromorfologickou, antrakologickou a malakozoologickou analýzu, což umožnilo získat doplňující informace o paeoprostředí a půdním vývoji.
Anglicky
A number of important loess sites have been discovered in the area of the Brno-Bohunice district. Most of them are related to archaeological research, and apart from Karel Valoch work, their palaeopedological record has not been studied in detail. A new loess section exposed by the recent construction works in Brno-Bohunice provides an opportunity for a comprehensive multiproxy evaluation of the Upper Pleistocene loess-palaeosol record. This work provides a complex information on palaeoenvironment and soil development using a combined approach, including micromorphological observations and physical, anthracological, malacological, and geochemical data along with radiocarbon dating. The excavated section Brno-Bohunice 2018 (49,1773775N; 16,5749161E), approximately 400cm in thickness, was divided into ten lithostratigraphic units: loess (units 6 and 1), soil horizons (units 5, 4, 2c, 2b and 2a) and a colluvium (units 3c, 3b and 3a). The basal loess was probably deposited before the Last Glacial Period (MIS 6 or older). The overlying Bt horizon of luvisol was probably developed in the Eem Interglacial and the chernozem in the Early Glacial period (both in MIS 5). The loess-palaeosol sequence is followed by colluvial deposits of unknown age, plausibly resulting from both traction and, frost-related processes. Bw horizon of cambisol affected by secondary gleying process developed from the upper part of the colluvium. Radiocarbon dating (45,004–43,344 and 43,350–42,346 cal BP) indicates that this palaeosol belongs to some of MIS 3 interstadials, as does the overlaying reductaquic horizon of tundra gley. Both palaeosols were affected by freezing processes. The MIS 3 soil complex terminates by the uppermost regosol, which is covered by loess deposited in MIS 2 (27,302–26,463 cal BP). Our research has shown that the palaeosol development in the Brno-Bohunice area is more complex than expected.