2021
L'anatomie de la prison selon François Bon et Philippe Claudel. Regards croisés.
DYTRT, PetrZákladní údaje
Originální název
L'anatomie de la prison selon François Bon et Philippe Claudel. Regards croisés.
Název česky
Anatomie vězení podle Françoise Bona a Philippe Claudala. Skřížené pohledy.
Název anglicky
The anatomy of the prison according to François Bon and Philippe Claudel. Crossed looks.
Autoři
Vydání
Philippe Claudel « Écrire et rêver les images » 2021
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60204 General literature studies
Stát vydavatele
Francie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Philippe Claude; prison; Le bruit des Trousseaux; Francois Bon; Prison
Klíčová slova anglicky
Philippe Claude; prison; Le bruit des Trousseaux; Francois Bon, Prison
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 19. 1. 2022 15:15, doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.
V originále
Deux hommes singuliers, deux expériences existentielles fort différentes, deux écritures tout à fait distinctes, pourtant certains thèmes, ou plutôt lieux permettent de mettre les deux écrivains côte à côte. Le cinéma, la Lorraine et, en fin de compte, la prison. Comme si ces trois espaces étaient liés, car c’est à la prison en Lorraine qu’ils vont trouver une matière, pleinement carcérale, qui donnera lieu au livre et au film. La problématique de mon propos pourrait se traduire comme une tentative de de donner des éléments de réponse à la question de savoir comment procède cette écriture de la fin du 20e siècle qui se donne pour but de saisir le vécu de la prison ? Peut-on parler d’une esthétisation, voire poétisation du milieu pénitentiaire à la manière du roman traditionnel ? Comment « figurer les êtres marginalisés ou/ET perdus de vue » ? Comment cadrer et ne pas juger ?
Česky
Dva odlišní lidé muži, dva velmi odlišné existenciální zážitky, dva velmi odlišné texty, přesto určitá témata nebo spíše místa umožňují, aby byli oba spisovatelé postaveni vedle sebe. Film, Lotrinsko a vězení. Jako by tyto tři prostory byly propojeny, protože právě ve vězení najdou materiál, z nějž vznikne kniha a film. Podstatu tohoto článku lze definovat jako pokus o odpovědi na otázku, jak probíhá literární psaní na konci 20. století, jehož cílem je zachytit zkušenost s vězením? Můžeme mluvit o estetizaci nebo dokonce poetizaci vězeňského prostředí na způsob tradičního románu? Jak „zachytit bytosti na okraji společnosti, od nichž odvracíme pohled?“ Jak je zachytit a nesoudit?
Návaznosti
| MUNI/A/1258/2020, interní kód MU |
|