Progresivní formy lidových tradic jako součást socialistického způsobu života : jazyk a československá etnografie v období tzv. normalizace

POLOUČEK, Oto. Progresivní formy lidových tradic jako součást socialistického způsobu života : jazyk a československá etnografie v období tzv. normalizace. Národopisný věstník. Praha: Česká národopisná společnost, roč. 80, č. 1, s. 54-72. ISSN 1211-8117. 2021.

Základní údaje

• Originální název: Progresivní formy lidových tradic jako součást socialistického způsobu života : jazyk a československá etnografie v období tzv. normalizace
• Název anglicky: Progressive Forms of Folk Traditions as Part of the Socialist Way of Life : the Language and the Czechoslovak Ethnography in the Period of Normalization
• Autoři: POLOUČEK, Oto (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Národopisný věstník, Praha, Česká národopisná společnost, 2021, 1211-8117.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Elektronická verze
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/21:00121831
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: Dějiny etnologie; pozdní socialismus; Československo; Antonín Robek; Božena Filová; jazyk; Československá akademie věd
• Klíčová slova anglicky: History of ethnology; late Socialism; Czechoslovakia; Antonín Robek; Božena Filová; language; Czechoslovak Academy of Sciences
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Pozdní socialismus bývá spojován s odcizením společnosti, a dokonce i vládnoucích elit, od ideologie. Odtržení oficiálního jazyka od reálného světa proto vedlo ke vzniku systému, který do jisté míry umožňoval vkládat do ideologických frází nové obsahy za účelem vytváření omezeného prostoru pro realizaci vlastních zájmů. Užití ideového jazyka je však nutno reflektovat kriticky v kontextu prostředí, které je studováno. Studie se zaměří na československou etnografii a legitimizaci národopisných výzkumů – např. studia tradic. Budou použity příklady z prostředí nejpevnějšího ideového dohledu – (Česko)Slovenské akademie věd a jejích čelních představitelů Antonína Robka a Boženy Filové, přičemž bude promýšlen i možný vliv strategie užívání ideového jazyka na současný obraz těchto osobností.

Anotace anglicky

Late Socialism is usually associated with the alienation of society, and even rul-ing elites, from ideology. For this reason, the separation of official language from the real world led to the system which, to acertain extent, made it possible to give the ideological cliché anew content with the purpose to create alimited space for the implementation of own interests.However, the use of the ideological language must be reflected critically in the context of the environment that is researched. The study will focus on the Czechoslovak ethnography and the legitimization of ethnographic research – e.g. research into traditions.The author will use examples from the envi-ronment with the strictest ideological supervision – the (Czecho)Slovak Academy of Sciences and its leading representatives Antonín Robek and Božena Filová, whereby the possible influence of the used ideological language on the current image of these persons will be thought over.

Návaznosti

• MUNI/A/1140/2020, interní kód MU: Název: Sociální kapitál nemateriálního kulturního dědictví (Akronym: Sociální kapitál ICH)

Investor: Masarykova univerzita, Sociální kapitál nemateriálního kulturního dědictví