2021
Stradajuščij geroj v romane Leonida Andrejeva Igo vojny: ot ličnogo do vseobščego
DOHNAL, Josef a Iuliia DMITRIEVAZákladní údaje
Originální název
Stradajuščij geroj v romane Leonida Andrejeva Igo vojny: ot ličnogo do vseobščego
Název česky
Trpící hrdina v románu Leonida Andreeva Igo vojny: od individuálního k všeobecnému
Název anglicky
The Suffering Hero in Leonid Andreyev’s Novel The Yoke of War: From the Personal to the Universal
Autoři
DOHNAL, Josef (203 Česká republika, garant, domácí) a Iuliia DMITRIEVA (643 Rusko, domácí)
Vydání
Quaestio Rossica, Jekaterinburg, Ural’skij federal’nyj universitet imeni pervogo Prezidenta Rossii B. N. Jel’cina, Jekaterinburg, 2021, 2311-911X
Další údaje
Jazyk
ruština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Rusko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00121851
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
000727335500021
Klíčová slova česky
L. N. Andrejev; román „Igo voyny“; spisovatelův deník; lidská tragédie; válečná tragédie
Klíčová slova anglicky
Leonid Andreyev; The Yoke of War; writer’s diary; personal tragedy; tragedy of war
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 5. 4. 2022 11:00, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil
V originále
Stat’ja posvjaščena izučeniju romana L. N. Andrejeva «Igo vojny». Avtory issledujut postepennyj perechod «ob”jektivnych» dnevnikovych zapisej geroja romana k rezko sub”jektivnym, v kotorych čuvstvujetsja ambivalentnoje vosprijatije vojny, pagubno vlijajuščeje na žizn’ v tylu. Geroj romana, iznačal’no mysljaščij racional’no, postepenno pereživajet celyj rjad ličnych i obščestvennych katastrof, pričinoj kotorych prjamo ili oposredovanno javljajetsja vojna, i dochodit do ubeždenija, čto ni on kak odinočka, «kletočka», ni ljudi jego sklada ne imejut nikakogo vlijanija na chod istorii, čto vojna tak že bespoščadno gubit ne tol’ko «svoich», no i vragov. Protivorečivyje izmenenija vo vnutrennem mire geroja otražajut jego somnenija i v patriotizme, i v pravote «naroda», i v smysle vojny dlja gosudarstva, tak kak na nej naživajutsja malyje gruppy chiščnych predprinimatelej. Osoznav obrečennost’ pri tragičeskom ischode vojny, geroj ne sposoben bol’še dejstvovat’ racional’no. On prinimajet vse poteri – i ličnyje, i obščestvennyje – i dochodit do čisto èmocional’nogo čuvstva vseobščej nespravedlivosti vojny. Jedinstvennoje, čto on sposoben sdelat’, èto pomošč’ ranenym soldatam. Andrejev ochvatyvajet v romane širokij krug problem, ukazyvaja na nekotoryje tematičeskije osi, svjazyvajuščije pereživanija i sud’by individa i s jego ličnym pereroždenijem, i s otnošenijami s naiboleje blizkimi jemu členami jego sem’ji, i s okružajuščim jego obščestvom v uzkom i boleje abstraktnom ponimanii. Roman, odnako, dochodit i do filosofskich voprosov o smysle takich vozvyšennych ponjatij, kak patriotizm, sud’ba Rodiny, sopričastnost’ k narodnoj masse, smysl individu al’nogo suščestvovanija, predstavljaja, po suti, filosofskij, obščečelovečeskij vzgljad na Pervuju mirovuju vojnu. Prodolžaja vo mnogom tradicii klassičeskoj russkoj literatury, Andrejev zadajet voprosy na obščečelovečeskom urovne.
Česky
Článek je věnován románu "Igo voyny" od L.N. Andreeva. Autoři se zabývají postupným přechodem "objektivních" deníkových zápisů hrdiny románu k ostře subjektivním, v nichž lze cítít rozpolcené vnímání války, nepříznivě ovlivňující život v týlu. Hrdina románu, původně uvažující racionálně, postupně prožívá řadu osobních a společenských katastrof, jejichž příčinou je přímo či nepřímo válka, a dospívá k přesvědčení, že ani on jako jediná, "buňka", ani lidé jeho ražení nemají žádný vliv na běh dějin, že válka nemilosrdně ničí nejen "je", ale i nepřátele. Protikladné změny ve vnitřním světě hrdiny odrážejí jeho pochyby o vlastenectví, o spravedlivosti "lidu" a o smyslu války vedené za stát, neboť z války těží skupina dravých podnikatelů. Poté, co si hrdina uvědomil tragické výsledky války, už není schopen racionálně jednat. Přijímá všechny ztráty – osobní i sociální – a dosahuje ryze emocionálního pocitu všeobecné nespravedlnosti války. Jediné, co může udělat, je pomoci zraněným vojákům. Andrejev se v románu zabývá širokou škálou problémů a poukazuje na některé tematické osy spojující zkušenosti a osud jedince a jeho osobní znovuzrození a vztah k nejbližším členům jeho rodiny a k okolní společnosti v užším i širším, abstraktnějším chápání. Román však sahá až k filozofickým otázkám významu tak vznešených pojmů, jako je vlastenectví, osud vlasti, sounáležitosti s lidskou masou, smysl individuální existence, a představuje v podstatě filozofický, všelidský pohled na první světovou válku. Andrejev, který v mnoha ohledech navazuje na tradice klasické ruské literatury, klade otázky na univerzální úrovni.
Anglicky
This article analyses Leonid Andreyev´s novel The Yoke of War. The authors of the study point out the gradual transition from “objective” diary records to highly subjective records that show an ambivalent attitude towards the war as a cause for damaging changes on the home front. The main character, whose thoughts are rational at the beginning, experiences a lot of personal and social catastrophes generated directly or indirectly by the war. Gradually, he comes to the conclusion that neither he as an individual (as a “cell”) nor other people of his type have any impact on the course of history; he sees that the war is killing both enemies and “our people”. Contradictory changes in the character’s inner world show his doubts about patriotism and the righteousness of the “people”, while his belief that war only benefits a small group of greedy entrepreneurs grows. Feeling that the war cannot have a happy ending, the main character is no longer able to act rationally. He accepts all losses – personal and social – and comes to a purely emotional feeling about the universal unfairness of war. The only remaining possibility is to help wounded soldiers. Andreyev depicts a broad range of issues that thematically concern the experience and destiny of an individual, his inner transformation, the fate of his family members, and the destiny of both real and abstract society. The novel touches upon certain philosophical issues concerning such notions as patriotism, Russia’s fate, the sense of belonging to the masses, and being an individual. In this way, the novel can be regarded as a philosophical and panhuman view of World War I. Following the traditions of classical Russian literature to a considerable extent, Andreyev is concerned with questions based not on narrow class or national foundations but on panhuman ones.
Návaznosti
| MUNI/A/1331/2020, interní kód MU |
|