2021
Riziko nomofobie u žáků základní školy
KACHLÍK, PetrZákladní údaje
Originální název
Riziko nomofobie u žáků základní školy
Název česky
Riziko nomofobie u žáků základní školy
Název anglicky
Risk of Nomophobia in Primary School Pupils
Autoři
Vydání
1. vyd. Brno, Sborník z mezinárodní konference ICOLLE 2020. Úloha odborného vzdělávání v 21. století, od s. 16-34, 19 s. 2021
Nakladatel
Mendelova univerzita v Brně
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50302 Education, special
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/21:00122159
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-80-7509-781-1
Klíčová slova česky
dotazník; mobilní telefon; nomofobie; prevence; riziko; škola; výzkum; zdraví; závislost; žák
Klíčová slova anglicky
questionnaire; mobile phone; nomophobia; prevention; risk; school; research; health; addiction; pupil
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 9. 3. 2022 10:36, doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D. MSc.
V originále
Masové zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) výrazně usnadňuje život, představuje však rovněž jistá rizika. Člověk je ohrožen rozvojem nutkavého chování a možnou závislostí behaviorálního typu na mobilním komunikátoru – nomofobií. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištění míry nomofobie vzorku žáků druhého stupně základní školy, dílčím cílem bylo zmapování potenciálně rizikových oblastí spjatých s užíváním ICT. Byly stanoveny 3 pracovní hypotézy, které se týkaly srovnání názorů, chování a míry nomofobie mezi hochy a dívkami. K naplňování cíle šetření byla zvolena kvantitativní metoda, jako nástroj byl použit anonymní dotazník, který obsahoval standardizované jádro ke zjišťování míry nomofobie. Bylo do něj zařazeno 20 položek zaměřených na reakce respondentů v situacích, kdy pojítka ICT nejsou dostupná nebo jich nelze použít. Dotazník byl doplněn o položky sloužící ke zjištění, jaké aplikace respondenti často používají, jak s nimi zacházejí a jaké mají v tomto ohledu preference. Šetření probíhalo v osmých a devátých ročnících 11 záměrně vybraných základních škol v Královéhradeckém kraji. Byla získána data souboru 373 respondentů s vyrovnaným zastoupení hochů a dívek. Odpovědi respondentů byly vyhodnoceny metodami popisné statistiky, k analýze hypotéz bylo využito Studentova t-testu. Z výsledků vyplynulo, že příznaky nomofobie nevykazovalo 0,5% respondentů, její velmi mírná a mírná forma byly zaznamenány u 70% oslovených, lehká u 18 % souboru, středně těžká u 8% a těžká u 2% respondentů. Téměř tři čtvrtiny žáků nejsou závislostí na mobilním zařízení bezprostředně ohroženy. I když ICT intenzivně využívají, při jejich nedostupnosti pociťují pouze lehkou nervozitu. Desetina souboru však vykazuje vážné problémy charakteru behaviorální závislosti. Respondenti využívají průměrně 4 aplikace, zejména se jedná o chatovací programy, sociální sítě a aplikace pro přehrávání hudby. Při testování hypotéz týkajících se rozdílnosti chování hochů a dívek byly u 6 položek nalezeny statisticky významné rozdíly, u 14 nikoli. Dívky ve zkoumaném vzorku vykazují vyšší míru nomofobie než chlapci. Největší rozdíly v reakcích byly zaznamenány především u obav z nemožnosti okamžitě komunikovat s rodinou nebo přáteli.
Anglicky
The mass introduction and use of information and communication technologies (ICT) makes life much easier, but it also poses certain risks. Person is threatened by the development of compulsive behavior and possible addiction behavioral type on a mobile communicator - nomophobia. The main goal of the research survey was to determine the degree of nomophobia in a sample of secondary school pupils, the partial goal was to map potentially risky areas associated with the use of ICT. Three working hypotheses were established, which concerned the comparison of opinions, behavior and the degree of nomophobia between boys and girls. A quantitative method was chosen to fulfill the goal of the survey, and an anonymous questionnaire was used as a tool, which contained a standardized core for determining the degree of nomophobia. It included 20 items focused on respondents' reactions in situations where ICT links are not available or cannot be used. The questionnaire was supplemented with items used to find out which applications respondents often use, how they handle them and what their preferences are in this respect. The survey was conducted in the eighth and ninth grades of 11 intentionally selected primary schools in the Hradec Králové region. Data were obtained from a set of 373 respondents with a balanced representation of boys and girls. The answers of the respondents were evaluated by the methods of descriptive statistics, Student's t-test was used to analyze the hypotheses. The results showed that 0.5% of respondents did not show symptoms of nomophobia, its very mild and moderate form was recorded in 70% of respondents, mild in 18% of the group, moderate in 8% and severe in 2% of respondents. Almost three quarters of students are not directly dependent on mobile devices endangered. Although they use ICT intensively, when they are unavailable, they feel only slight nervousness. However, one tenth of the sample shows serious problems of a behavioral addiction nature. Respondents use an average of 4 applications, mainly chat programs, social networks and applications for playing music. When testing hypotheses concerning differences in the behavior of boys and girls, statistically significant differences were found in 6 items, in 14 not. The girls in the sample show a higher degree of nomophobia than the boys. The biggest differences in responses were noted mainly for fears of not being able to communicate immediately with family or friends.
Návaznosti
| MUNI/A/1332/2019, interní kód MU |
|