2021
Srdeční elektrofyziologie a pohlaví: podklad rozdílů a důsledky pro klinickou praxi
BÉBAROVÁ, MarkétaZákladní údaje
Originální název
Srdeční elektrofyziologie a pohlaví: podklad rozdílů a důsledky pro klinickou praxi
Název anglicky
Cardiac electrophysiology and sex: the basis of differences and implications for clinical practice
Autoři
Vydání
48. pracovní konference Komise experimentální kardiologie, 2021
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/21:00134964
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
srdeční elektrofyziologie; sex; klinická relevance
Klíčová slova anglicky
cardiac electrophysiology; sex; clinical relevance
Změněno: 18. 3. 2025 09:31, doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D.
V originále
U dospělých žen a mužů lze pozorovat charakteristické rozdíly v srdeční elektrofyziologii. Nejvíce patrný a dnes již dobře charakterizovaný rozdíl spočívá v pomalejším průběhu repolarizace u žen, který se projevuje prodloužením intervalu QT (i QTc) na elektrokardiogramu. Tento rozdíl se rozvíjí během puberty, lze tedy předpokládat jeho vazbu na změny v hladinách pohlavních hormonů. Pro tento podklad svědčí i kolísání délky intervalu QTc během ovariálního cyklu či třeba dopad transplantace mužského srdce do ženského těla a naopak. Mezipohlavní rozdíly v expresi a/nebo funkci byly prokázány u mnoha srdečních iontových kanálů. Z depolarizačních proudů je u žen/samic významně navýšen vápníkový proud typu L (ICa,L), zejména na bázi levé komory. Podkladem je jak zvýšená exprese, tak akutní změny funkce ICa,L kanálu pod vlivem estrogenů. Naopak testosteron ICa,L akutně inhibuje, cestou navýšení produkce NO. Stejným mechanismem testosteron navyšuje jeden z repolarizačních proudů, konkrétně pomalou složku zpožděného draslíkového proudu z buňky (IKs). U IKs bylo rovněž prokázáno navýšení pod vlivem progesteronu a ve většině publikovaných studií naopak snížení pod vlivem estrogenu. U mužů/samců jsou navýšeny i další repolarizační proudy, konkrétně rychlá složka draslíkového proudu z buňky (IKr), přechodný draslíkový proud z buňky (Ito) a inward rectifier draslíkový proud (IK1), u kterých byly prokázány změny exprese pod vlivem pohlavních hormonů. Lze tedy shrnout, že u žen je většina repolarizačních draslíkových proudů nižší a naopak významný depolarizační proud ICa,L je vyšší než u mužů, což obojí vede k významnému zpomalení srdeční repolarizace u žen pozorovanému v klinické praxi. S delším trváním intervalu QTc koreluje zvýšené riziko rozvoje syndromu dlouhého QT (včetně léky navozeného). U žen je riziko rozvoje život ohrožující polymorfní komorové tachykardie typu torsades de pointes při daném intervalu QTc významně vyšší než u mužů. Pokud si interval QT rozdělíme na 3 části, na část tvořenou depolarizací (tj. QRS komplexem), časnou repolarizací (od konce komplexu QRS po vrchol vlny T) a pozdní repolarizací (od vrcholu po konec vlny T), je možné pozorovat, že hlavním důvodem kratšího trvání QTc u mužů je významně kratší fáze časné repolarizace. S tím pak souvisí vyšší riziko rozvoje syndromu časné repolarizace, Brugada syndromu a idiopatické fibrilace komor u mužů.
Anglicky
Sex-dependent differences in female and male cardiomyocytes have been repeatedly observed and described. It lead to different tendency to various types of arrhythmogenesis in clinical practice (long QT syndrome is more prevant in females and brugada syndrome in males).
Návaznosti
| MUNI/A/1246/2020, interní kód MU |
|