e 2021

Eva Kmentová, Nohy

MRÁZOVÁ, Martina

Základní údaje

Originální název

Eva Kmentová, Nohy

Název anglicky

Eva Kmentová, Legs

Vydání

Brno, 2 s. Etcetera 13 Post-War & Contemporary Art, 2021

Nakladatel

Etcetera Auctions

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Přehledové a vzdělávací texty

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova anglicky

Eva Kmentová; postwar sculpture; cast; body; figuration;
Změněno: 4. 2. 2022 16:56, Mgr. et Mgr. Martina Mrázová

Anotace

V originále

Umělecko-historická studie se věnuje dílu významné představitelky nové figurace Evy Kmentové. V polovině 70. let začala Kmentová v souvislosti s propuknutím vážného onemocnění postupně opouštět klasickou sochařskou práci a v pozdní fázi své tvorby se soustředila na kresby a papírové reliéfy a objekty experimentálního charakteru. K vůbec posledním fragmentům lidského těla, které odlévala ve zlomovém roce 1974, patří nohy. Odlitek nohou syna Jasana přitom Kmentová provedla již v roce 1970 v podobě reliéfu, o čtyři roky později se pak k tématu vrací v nyní nabízené plastice. Až architektonická statičnost, evokující dvojici sloupů, je narušena strukturálním ztvárněním povrchu, jenž směřuje k asociacím s přírodními tvary. Naturalismus fragmentu synových nohou připomíná smyslovou morfologii přírodních tvarů, jako by šlo o výsek opuštěné krajiny s kmeny stromů.

Anglicky

The study is devoted to the work of Eva Kmentová, an important representative of the new figuration. In the mid-1970s, Kmentová gradually began to abandon her classical sculptural work in connection with the outbreak of a serious illness, and in the later phase of her career she concentrated on drawings and paper reliefs and objects of an experimental nature. Among the very last fragments of the human body she cast in the breakthrough year of 1974 were legs. Kmentová cast the legs of her son Jasan in 1970 in the form of a relief, and four years later she returned to the subject in the sculpture now on offer. The almost architectural staticness, evoking a pair of columns, is disturbed by the structural representation of the surface, which tends towards associations with natural forms. The naturalism of the fragment of the son's feet recalls the sensual morphology of natural forms, as if it were a section of a deserted landscape with tree trunks.