Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii
deprese

k 2021

Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese

HORÁČEK, Michal; Elis BARTEČKŮ; Jana HOŘÍNKOVÁ; Pavel KŘENEK; Alena DAMBORSKÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese

Autoři

HORÁČEK, Michal; Elis BARTEČKŮ; Jana HOŘÍNKOVÁ; Pavel KŘENEK a Alena DAMBORSKÁ

Vydání

67. český a slovenský sjezd klinické neurofyziologie, Praha, 2021

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

Změněno: 15. 8. 2022 08:59, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Úvod: Afektivní poruchy patří mezi časté a velmi závažné psychiatrické poruchy. Výsledky nedávných neurozobrazovacích studií dokládají narušení aktivity klidových mozkových sítí u deprese. Aktivitu mozkových sítí je možné studovat pomocí analýzy funkčních mozkových mikrostavů. Mikrostav je asi 100 ms trvající globální stav mozkové aktivity charakterizovaný stabilní topografií potenciálového rozložení na skalpu. Cílem studie je zjistit, zda má antidepresivní farmakoterapie vliv na změnu aktivity klidových mozkových sítí u pacientů s depresí. Metodika: Do studie se zapojilo pět zdravých kontrol a pět pacientů s diagnózou alespoň středně těžké fáze deprese. Tíže deprese byla stanovena pomocí dotazníku Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS). Analyzovali jsme pětiminutový záznam klidové mozkové aktivity snímaný pomocí 128-kanálového EEG systému. Data u pacientů byla snímána třikrát: 1) před stabilizací antidepresivní farmakoterapie, 2) 6 týdnů po prvním měření, 3) 6 měsíců po prvním měření. U kontrol proběhlo měření pouze jednou. Analýza funkčních mozkovým mikrostavů byla provedena napříč všemi subjekty a měřeními. Posuzovali jsme časové charakteristiky mikrostavů u kontrol a v různých fázích léčby u pacientů. Výsledky: Farmakoterapie vedla alespoň dočasně ke klinickému zlepšení u všech pacientů. Průměrná tíže deprese dle dotazníku MADRS byla v jednotlivých měřeních následující: 27,6 ± 8,2; 4,8 ± 4,8; 14,6 ± 13,0. Bylo identifikováno pět mikrostavů (A-E) vzájemně se lišících potenciálovým rozložením na skalpu. Časové pokrytí udává, jaká část celkové délky EEG záznamu (%) je pokryta daným mikrostavem. U kontrol bylo průměrné časové pokrytí následující: mikrostav A (19 ± 6 %), mikrostav B (18 ± 7 %), mikrostav C (25 ± 4 %), mikrostav D (17 ± 6 %), mikrostav E (21 ± 7 %). Průměrné časové pokrytí u pacientů (během prvního, druhého, třetího měření) bylo následující: mikrostav A (17 ± 6 %; 18 ± 8 %; 17 ± 10 %), mikrostav B (16 ± 7 %; 14 ± 7 %; 15 ± 5 %), mikrostav C (40 ± 12 %; 35 ± 14 %; 32 ± 13 %), mikrostav D (18 ± 19 %; 22 ± 22 %; 21 ± 25 %), mikrostav E (9 ± 4 %; 11 ± 8 %; 15 ± 13 %). Závěr: Ve srovnání s kontrolami byl mikrostav C u pacientů zastoupen více a mikrostav E naopak méně. V průběhu léčby se přítomnost mikrostavu C snižovala a přítomnost mikrostavu E zvyšovala. Nepozorovali jsme jasnou souvislost mezi průběhem klinického stavu a změnami časových parametrů mikrostavů. Pro obecnější závěry bude potřeba statistické zpracování na více subjektech. Analýza mikrostavů se jeví jako slibný nástroj k posouzení vlivu farmakoterapie na dynamiku klidových rozsáhlých mozkových sítí u pacientů s depresí. Tato práce byla finančně podpořena MŠMT v rámci specifického vysokoškolského výzkumu (projekt MUNI/A/1664/2020) a grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)

Návaznosti

MUNI/A/1664/2020, interní kód MU

Název: Behaviorální, neurozobrazovací a neurostimulační metody v psychiatrii (Akronym: NeuroPsych)

Investor: Masarykova univerzita, Behaviorální, neurozobrazovací a neurostimulační metody v psychiatrii

Citovat

HORÁČEK, Michal; Elis BARTEČKŮ; Jana HOŘÍNKOVÁ; Pavel KŘENEK a Alena DAMBORSKÁ. Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese. In 67. český a slovenský sjezd klinické neurofyziologie, Praha. 2021.

@proceedings{1802859,
   author = {Horáček, Michal and Bartečků, Elis and Hořínková, Jana and Křenek, Pavel and Damborská, Alena},
   booktitle = {67. český a slovenský sjezd klinické neurofyziologie, Praha},
   title = {Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese},
   url = {https://mhconsulting.cz/kongres/80-67-cesky-a-slovensky-sjezd-klinicke-neurofyziologie-21-22-rijna-2021/program?id=80&date_id=23},
   year = {2021}
}

TY  - CONF
ID  - 1802859
AU  - Horáček, Michal - Bartečků, Elis - Hořínková, Jana - Křenek, Pavel - Damborská, Alena
PY  - 2021
TI  - Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese
UR  - https://mhconsulting.cz/kongres/80-67-cesky-a-slovensky-sjezd-klinicke-neurofyziologie-21-22-rijna-2021/program?id=80&date_id=23
N2  - Úvod: Afektivní poruchy patří mezi časté a velmi závažné psychiatrické poruchy. Výsledky nedávných neurozobrazovacích studií dokládají narušení aktivity klidových mozkových sítí u deprese. Aktivitu mozkových sítí je možné studovat pomocí analýzy funkčních mozkových mikrostavů. Mikrostav je asi 100 ms trvající globální stav mozkové aktivity charakterizovaný stabilní topografií potenciálového rozložení na skalpu. Cílem studie je zjistit, zda má antidepresivní farmakoterapie vliv na změnu aktivity klidových mozkových sítí u pacientů s depresí. Metodika: Do studie se zapojilo pět zdravých kontrol a pět pacientů s diagnózou alespoň středně těžké fáze deprese. Tíže deprese byla stanovena pomocí dotazníku Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS). Analyzovali jsme pětiminutový záznam klidové mozkové aktivity snímaný pomocí 128-kanálového EEG systému. Data u pacientů byla snímána třikrát: 1) před stabilizací antidepresivní farmakoterapie, 2) 6 týdnů po prvním měření, 3) 6 měsíců po prvním měření. U kontrol proběhlo měření pouze jednou. Analýza funkčních mozkovým mikrostavů byla provedena napříč všemi subjekty a měřeními. Posuzovali jsme časové charakteristiky mikrostavů u kontrol a v různých fázích léčby u pacientů. Výsledky: Farmakoterapie vedla alespoň dočasně ke klinickému zlepšení u všech pacientů. Průměrná tíže deprese dle dotazníku MADRS byla v jednotlivých měřeních následující: 27,6 ± 8,2; 4,8 ± 4,8; 14,6 ± 13,0. Bylo identifikováno pět mikrostavů (A-E) vzájemně se lišících potenciálovým rozložením na skalpu. Časové pokrytí udává, jaká část celkové délky EEG záznamu (%) je pokryta daným mikrostavem. U kontrol bylo průměrné časové pokrytí následující: mikrostav A (19 ± 6 %), mikrostav B (18 ± 7 %), mikrostav C (25 ± 4 %), mikrostav D (17 ± 6 %), mikrostav E (21 ± 7 %). Průměrné časové pokrytí u pacientů (během prvního, druhého, třetího měření) bylo následující: mikrostav A (17 ± 6 %; 18 ± 8 %; 17 ± 10 %), mikrostav B (16 ± 7 %; 14 ± 7 %; 15 ± 5 %), mikrostav C (40 ± 12 %; 35 ± 14 %; 32 ± 13 %), mikrostav D (18 ± 19 %; 22 ± 22 %; 21 ± 25 %), mikrostav E (9 ± 4 %; 11 ± 8 %; 15 ± 13 %). Závěr: Ve srovnání s kontrolami byl mikrostav C u pacientů zastoupen více a mikrostav E naopak méně. V průběhu léčby se přítomnost mikrostavu C snižovala a přítomnost mikrostavu E zvyšovala. Nepozorovali jsme jasnou souvislost mezi průběhem klinického stavu a změnami časových parametrů mikrostavů. Pro obecnější závěry bude potřeba statistické zpracování na více subjektech. Analýza mikrostavů se jeví jako slibný nástroj k posouzení vlivu farmakoterapie na dynamiku klidových rozsáhlých mozkových sítí u pacientů s depresí. Tato práce byla finančně podpořena MŠMT v rámci specifického vysokoškolského výzkumu (projekt MUNI/A/1664/2020) a grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)
ER  -

HORÁČEK, Michal; Elis BARTEČKŮ; Jana HOŘÍNKOVÁ; Pavel KŘENEK a Alena DAMBORSKÁ. Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při farmakoterapii deprese. In \textit{67. český a slovenský sjezd klinické neurofyziologie, Praha}. 2021.

Přehled o publikaci