2021
Legitimita závazků připsaných mluvčímu: Retroaktivní aplikace inferenčních pravidel
DOMINIK, MartinZákladní údaje
Originální název
Legitimita závazků připsaných mluvčímu: Retroaktivní aplikace inferenčních pravidel
Název anglicky
The legitimacy of commitments ascribed to a speaker: Retroactive application of inferential rules
Autoři
Vydání
Filozofie za horizontem událostí 2021, 2021
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Brandom; inferencialismus; legitimita
Klíčová slova anglicky
Brandom; inferentialism; legitimacy
Změněno: 6. 1. 2022 11:00, Mgr. Kateřina Urubková
V originále
Při interpretaci cizí promluvy musíme volit referenční rámec, pomocí něhož budeme danou promluvu vykládat. Ve filozofii jazyka se pak objevují různé názory na to, jaký rámec by to měl být, zda jde o úmysl či záměr autora, lingvistický kontext, pragmatický kontext, pravdu atd. Ve svém příspěvku se nebudu věnovat výběru konkrétního privilegovaného kontextu, ale chci na něj klást obecný požadavek. Domnívám se, že kontext musí být legitimní. Kritérium legitimity musí splňovat rovněž připisování závazků mluvčím v jazykových hrách, konkrétně hry na dávání důvodů a tázání se po nich. Legitimita úzce souvisí s časovým aspektem rozumění a rozdílem mezi časem promluvy a časem její interpretace. Zdá se, že je nelegitimní připisovat mluvčímu závazky stanovené na základě pozdějších pravidel, tedy na základě jejich pravé retroaktivní aplikace. Argument představím na současném inferencialismu, konkrétně Brandomovi, jenž byl vybrán proto, že explicitně užívá normativní pojmy, zejména pravidlo, závazek a odpovědnost, které se běžně užívají v souvislosti s kategorií legitimity. K představení teze užiji Brandomův vlastní příkladu o královnině šilinku, na němž ukazuje praxi připisování závazků osobě, která o vzniku svého závazku neví. Argumentuji, že odpovědnost nelze připsat na základě libovolného pravidla, ale pouze takového, jež je legitimní s ohledem na situaci mluvčího. Mluvčímu pak nelze připsat závazek (význam, obsah pojmu), na základě pravidla, které nemohl znát.
Anglicky
When interpreting a speech, we must choose a frame of reference by which we will interpret the speech. In the philosophy of language, there are different views on what the framework should be, whether it is the intention of the author, linguistic context, pragmatic context, truth, etc. In my contribution, I will not focus on choosing a specific privileged context, but I want to impose a general requirement. I believe that the context must be legitimate. The criterion of legitimacy must also be met by the attribution of commitments to speakers in language games, namely in a game of giving and asking for reasons. Legitimacy is closely related to the temporal aspect of understanding and the difference between the time of speech and the time of its interpretation. It seems illegitimate to ascribe to the speaker commitments established on the basis of later rules, i.e. on the basis of their retroactive application. I will present my argument on contemporary inferentialism, specifically Brandom, who was chosen because he explicitly uses normative terms, in particular rule, obligation and responsibility, which are commonly used in connection with the category of legitimacy. To present the thesis, I will use Brandom's own example of the Queen’s shilling, which shows the practice of attributing commitments to a person who does not know about the origin of her commitment. I argue that responsibility cannot be attributed on any rule, but only on one that is legitimate in the spokesperson's situation. To the speaker cannot then be ascribed an commitment (meaning, content of the concept), based on a rule she could not know.
Návaznosti
| MUNI/A/1157/2020, interní kód MU |
|