Kenozoické sedimenty v lomu Předklášteří u Tišnova

KREJČÍ, Oldřich; Miroslav BUBÍK; David BURIÁNEK; Nela DOLÁKOVÁ; Vladimíra KREJČÍ; Slavomír NEHYBA; Pavla TOMANOVÁ-PETROVÁ a Jan VÍT. Kenozoické sedimenty v lomu Předklášteří u Tišnova. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Brno: Masarykova univerzita, 2021, roč. 28, 1-2, s. 20-32. ISSN 1212-6209. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/GVMS2021-14408.

Základní údaje

Originální název

Kenozoické sedimenty v lomu Předklášteří u Tišnova

Název česky

Kenozoické sedimenty v lomu Předklášteří u Tišnova

Název anglicky

Cenozoic sediments in the Předklášteří u Tišnova Quarry

Autoři

KREJČÍ, Oldřich; Miroslav BUBÍK; David BURIÁNEK; Nela DOLÁKOVÁ; Vladimíra KREJČÍ; Slavomír NEHYBA; Pavla TOMANOVÁ-PETROVÁ a Jan VÍT

Vydání

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, Masarykova univerzita, 2021, 1212-6209

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10505 Geology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Kód RIV

RIV/00216224:14310/21:00123461

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

https://doi.org/10.5817/GVMS2021-14408

EID Scopus

2-s2.0-85125630327

Klíčová slova anglicky

Carpathian Foredeep; sedimentology; geochemistry; paleontology; translucent heavy minerals; landslide; mining

Štítky

14315010, rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Ve víceetážovém lomu v Předklášteří u Tišnova těžícím středně zrnitý biotitický metagranit brunovistulika byly ve dvou nejvyšších úrovních lomu studovány až 30 m mocné nezpevněné sedimenty. Během průzkumných prací v roce 1965 nebyly tyto sedimenty zastiženy, protože se nacházely mimo jeho dobývací prostor.Nadmořská výška erozního podkladu fluviálních nebo deltových sedimentů 370–375 m naznačuje jejich předkvartérní stáří. Náš výzkum byl zaměřen na spodnomiocénní sedimenty, které byly předběžně považovány za jezerní, deltové nebo říční. Sedimenty byly studovány sedimentologickými, petrografickými, mineralogickými, geochemickými a paleontologickými metodami. Předběžné výsledky nadložních kvartérních sedimentů neumožňovaly jednoznačnou stratigrafickou interpretaci. Geochemické analýzy prachovitých jílů až jílovců byly porovnány s výskytem podobných sedimentů z Brna a okolí (Kamechy, Kohoutovice, Obřany, Svinošice a Šlapanice). Tyto analýzy prokázaly, že sedimenty prošly krátkým několika kilometrovým transportem a mohly být derivovány ze zvětrávacích reziduí hornin tvořících okolní brunovistulikum. Náš výzkum potvrdil příslušnost sedimentů v horní části sekvence k pleistocenním koluviálním uloženinám. Sedimenty nalezené ve spodní části vrstevní sekvence, zachycené podél zlomu směru V–Z, byly stratigraficky přiřazeny spodnímu miocénu (ottnang).

Anglicky

In the multi-level quarry Předklášteří near Tišnov exploiting medium-grained biotite metagranite of the Brunovistulicum, up to 30 m thick unconsolidated sediments were studied recently at the top of excavation. These sediments are exposed at the two top quarry levels. During the exploration work in 1965, these sediments were not encountered, because today’s quarry mining area has already exceeded the original considerations about the extent of mining. The altitude of the erosive base of these fluvial or deltaic sediments 370–375 m indicates their pre-Quaternary age. Our research was focussed on the Lower Miocene part of the sediments tentatively considered as lake, delta or river sediments. Sediments were studied by sedimentological, petrographic, mineralogical, geochemical and paleontological methods. Preliminary results from overlaying Quaternary sediments did not allow definite stratigraphical interpretation. Geochemical analyses of silty clays to claystones were compared with the occurrences of similar sediments from Brno and its surroundings (Kamechy, Kohoutovice, Obřany, Svinošice and Šlapanice). These analyses proved that the sediments underwent a short transport of several kilometres and could be derived from weathering residues of the rocks forming the surrounding Brunovistulicum.Our research has confirmed the affiliation of sediments in top of the sequence to the Pleistocene colluvial deposits. Sediments found in the lower part of the layered sequence, trapped along the fault of the E–W direction, were assigned stratigraphically to the Lower Miocene (Ottnangian).