2021
Uchopení neuchopitelného? Reprezentace hyperobjektů v současné literatuře
DĚDINOVÁ, TerezaZákladní údaje
Originální název
Uchopení neuchopitelného? Reprezentace hyperobjektů v současné literatuře
Název anglicky
Grasping the elusive? Representations of Hyperobjects in today's Literature
Autoři
Vydání
2021
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60205 Literary theory
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Hyperobjekt; antropomorfní víra; antropomorfní interakce; dualismus
Klíčová slova anglicky
Hyperobject; anthropomorphic belief; anthropomorphic interaction; dualism
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 6. 1. 2022 10:41, Mgr. Tereza Dědinová, Ph.D.
V originále
Timothy Morton navrhl pojem hyperobjekt pro entity tak masivně distribuované v čase a prostoru, že vzdorují uchopení, jako je například environmentální krize. Zároveň narušují pomyslnou hranici mezi přírodou a kulturou, subjektem a prostředím. Příspěvek se zaměří na literární reprezentace hyperobjektu environmentální krize prostřednictvím hybridizace člověka a přírody ve vybraných literárních dílech a pokusí se zodpovědět následující otázky: je více přibližován subjekt prostředí, nebo naopak; jde tedy spíše o rozšíření perspektivy a decentralizaci člověka, nebo o antropomorfizaci přírody? A jaké jsou kognitivní výhody a limity těchto postupů s ohledem na přenos čtenářské zkušenosti do života v době environmentální krize.
Anglicky
Timothy Morton proposed the term hyperobject for entities so massively distributed in time and space that they defy comprehension, such as environmental crises. At the same time, they disrupt the imaginary boundary between nature and culture, subject and environment. This paper will focus on literary representations of the hyperobject of environmental crisis through the hybridization of man and nature in selected literary works and will try to answer the following questions: is the subject more approximated to the environment or vice versa; is it more a widening of perspective and decentralization of man or an anthropomorphization of nature? And what are the cognitive advantages and limits of these practices with regard to the transfer of the reader's experience to life in times of environmental crisis.