k 2021

„Gražiausi kriškščioniškos meilės artimui paminklai“ – XIX a. Vilniaus laikraščių pranešimai apie miesto vaikų globos įstaigas

BERESNEVIČIÚTE NOSALOVA, Halina

Základní údaje

Originální název

„Gražiausi kriškščioniškos meilės artimui paminklai“ – XIX a. Vilniaus laikraščių pranešimai apie miesto vaikų globos įstaigas

Název česky

"Nejkrásnější památky křesťanské lásky" - oznámení Vilniuských novin 19. st. o ústavech péče o děti

Název anglicky

"The most beautiful monuments of Christian love": the articles about the Institutions for the Children at Risk in Nineteenth-century Vilnius Newspapers

Vydání

Vilnius devynioliktame amžiuje: modernaus miesto tapsmas, 2021

Další údaje

Jazyk

litevština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Stát vydavatele

Litva

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Dějiny 19. st., Litva, noviny, péče o ohrožené děti

Klíčová slova anglicky

Nineteenth-century, Lithuania, newspapers, children at risk
Změněno: 3. 2. 2023 12:04, PhDr. Aleš Bičan, Ph.D.

Anotace

V originále

Iki XIX a. vidurio Rytų Vidurio Europos laikraščių pranešimai apie labdaringus ar filantropinius renginius buvo viena keleto retų progų miesto gyventojams pasirodyti laikraščių puslapiuose. Taip pat ir naujų vertybių, tokių kaip socialinės integracija, religinės tolerancija ar meritokratinės elito sampratos propagavimo vieta. Šis pranešimas analizuos Vilniaus laikraščių pranešimų apie vaikų globos įstaigas diskursą būtent šių inovacijų aspektu bei gretins jį su Habsburgų imperijos regionalinių sostinių atmainomis. Artėjant amžiaus viduriui, Vilnių, kaip ir daugelį kitų Europos sostinių, apėmė vaikų globos įstaigų steigimo bei rėmimo mada. Dėl politinės situacijos po sukilimo Vilniaus miesto elitai nebeįstengė konkuruoti su kitais Vidurio Europos miestais kuriant institutus, skirtus vaikų su specialiomis negaliomis ar poreikiais ugdymui. Vilniaus laikraščių diskursas atspindėjo archajiškesnį vilniečių polinkį į labdarą (t. y. teikti išgyvenimui reikalingą maistą, pastogę, gydymą bei pragyvenimą užtarnaujantį darbą prigimto luomo ribose). Istoriografija apie vaikų globos įstaigų raidą Lietuvoje paprastai pastebi svarbiausią tendenciją: ypatingai nuo penktojo dešimtmečio Rusijos imperijos valdžia kišosi šioje srityje dažniausiai siekdama užtikrinti pravoslavišką neaiškios kilmės pamestinukų auklėjimą, o vėliau ir toliau naudoti prieglaudas pravoslavybės platinimui. Neketinu polemizuoti su šia teze, tik pabrėšiu gretutinį Vilniaus laikraščiuose pastebimą aspektą: pranešimai apie pravoslaviškas vaikų globos įstaigas bent jau iki 1863 m. sukilimo vaizduoja tradicija tapusį vilniečių polinkį labdaros renginių atveju burtis į konfesiniu požiūriu itin margas draugijas ir tuo būdu veikiau propagavo religinius skirtumus peržengiantį humanizmą nei pravoslavybę.

Česky

Do poloviny devatenáctého století novinové články o filantropických nebo charitativních akcích byly vzácnou příležitosti pro obyvatele měst středovýchodní Evropy, aby se ukázaly veřejně v novinách. Bylo to taktéž příležitost pro propagaci nových hodnot, jako sociální integrace, náboženská tolerance či meritokratické pojetí elity. Tento konferenční příspěvek analyzoval diskurz Vilniuských novin pravě v tomto aspektu a srovnával ho s obdobným diskurzem provinčních novin habsburské říše. Kolem poloviny století, Vilnius, jako i mnohé jiné hlavní města středovýchodní Evropy, byl zachvácen módou zakládání ústavů pro ohrožené děti. Kvůli politické situace po povstání r. 1831, vilniuské elity již nebyly schopné konkurovat střední Evropě ve vývoji moderních filantropických ústavů, které by se zaměřovaly na výchovu děti se speciálními postiženími či potřebami. Vilniuský filantropický diskurz reflektoval archaičtější sklon k charitě - tj. vybízel k zajištění jídla a střechy nad hlavou, k poskytnutí výchovy v rámci původního stavu a k vyučení práce, která by zajistila živobytí. Historiografie o péči o ohrožené děti v Litvě v 19. st. obvykle zdůrazňuje, že carská vláda do této oblasti zasahovala hlavně s cílem zajistit pravoslavnou výchovu pro opuštěné dětí neujasněného původu a dále také šířit pravoslaví. Příspěvek přímo nepolemizoval s touto tézi, jen ukazoval, že soudobé reportáže vilniuských novin o podpoře k útulkům pro děti minimálně do r. 1863 zobrazovaly tradiční sklon obyvatel měst se sdružovat do konfesně pestrých spolků a tím pádem podporovaly spíše náboženskou toleranci, která by překonávala konfesní bariéry ve jménu humanistických cílů, než pravoslaví.

Návaznosti

MUNI/A/1163/2020, interní kód MU
Název: Podpora výzkumu studentů oborů obecná jazykověda (mgr., ph.d.), indoevropeistika (ph.d.), narratologie (ph.d.) a baltistika (mgr.)
Investor: Masarykova univerzita, Podpora výzkumu studentů oborů obecná jazykověda (mgr., ph.d.), indoevropeistika (ph.d.), narratologie (ph.d.) a baltistika (mgr.)