Karl de Ältere von Žerotín in Böhmischen Ständeaufstand (1618-1620) : Politische Aktivitäten und Korrespondenzstrategien des Anführers der mährischen Stände

KNOZ, Tomáš. Karl de Ältere von Žerotín in Böhmischen Ständeaufstand (1618-1620) : Politische Aktivitäten und Korrespondenzstrategien des Anführers der mährischen Stände. In Bůžek, Václav. Der Böhmische Ständeaufstand 1618–1620. Akteure, Gegner und Verbündete. 1. vyd. Münster (Germany): Aschendorff Verlag, 2021, s. 175-200. Není uvedeno. ISBN 978-3-402-24761-7.

Základní údaje

Originální název

Karl de Ältere von Žerotín in Böhmischen Ständeaufstand (1618-1620) : Politische Aktivitäten und Korrespondenzstrategien des Anführers der mährischen Stände

Název česky

Karel starší ze Žerotína v českém stavovském povstání (1618-1620) : Politické aktivity a korespondenční strategie vůdce moravských stavů

Název anglicky

Charles‘ the Elder of Žerotín in the Bohemian Estate’s Rebellion (1618-1620) : The Political Aktivities and Correspondence Strategies of the Haed of Moravian Estates

Autoři

KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Münster (Germany), Der Böhmische Ständeaufstand 1618–1620. Akteure, Gegner und Verbündete, od s. 175-200, 26 s. Není uvedeno, 2021

Nakladatel

Aschendorff Verlag

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/21:00123653

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-402-24761-7

Klíčová slova česky

Stavovské povstání; Čechy; Morava; Žerotín; habsburská monarchie; Ferdinand II.; Korespondenční strategie

Klíčová slova anglicky

Estate‘s Rebellion; Bohemia; Moravia; Žerotín; Habsburg Monarchy; Ferdinand II.; Correspondence Strategie

Štítky

rivok

---

Anotace

V originále

Der Beitrag analysiert die Rolle Karls des Älteren von Žerotín, des Anführers der mährischen Stände im Ständeaufstand 1618-1620. Erforscht sind folgene Kategorien: Allgemeine Determinanten, Politisches Handeln, Politische Strategie und Korrespondenznetz. Die Interpretation der Rolle Mährens und damit auch jener Karls des Alterennvon Žerotin im Standeaufstand bewegt sich traditionell zwischen zwei Stereotypen: 1. Dem Verrat der Mahrer, die sich lange Zeit nicht der Konföderation anschliesen wollten und es somit den Habsburgern ermöglichten, ihre Kraften zu konsolidieren. 2. Der Treue und Tapferkeit der Mahrer in der Schlacht amnWeisen Berg „unterhalb der Mauern des Stern-Lusthauses“. Žerotin versuchte seiner älteren Idee einer Eigenständigkeit Mährens innerhalb der Gruppe von Ländern der Böhmischen Krone zum Durchbruch zu verhelfen, doch geriet diese Vorstellung nach dem Sieg der habsburgischen Seite in Konflikt mit jener Konzeption der Gliederung des Staates, die bereits Robert John W. Evans als „the Making of the Habsburg Monarchy“ nannte.

Česky

Kapitola analyzuje roli Karla staršího ze Žerotína, vůdce moravských stavů, ve stavovském povstání 1618-1620. Zkoumány jsou následující kategorie: obecné determinanty, politické aktivity, politické strategie a korespondenční síť. Interpretace role Moravy (a tím i Karla staršího ze Žerotína) ve stavovském povstání se tradičně pohybuje mezi dvěma stereotypy: 1. Zrada Moravanů, kteří se dlouho nechtěli nepřidat ke konfederaci a tím umožnili Habsburkům konsolidovat síly; 2. Věrnost a chrabrost Moravanů v boji na Bílé hoře „pod zdí obory Hvězda“. Žerotín se pokoušel prosazovat svou starší ideu samostatnosti Moravy v rámci skupiny zemí Svatováckavské koruny, to se ovšem po vítězství habsburské strany dostalo do konfliktu s jinou koncepcí děleného státu, již Robert Evans nazval „the Malin of the Habsbourg Monarchy“

Anglicky

The essay analyse the role Charles‘ the Elder of Žerotín, the head of moravian estates, in the Estate’s Rebellion 1618-1620. The following categories are researched: general determinants, political action, political strategy and correspondence network. The interpretation of the role of Moravia and thus also that of Charles the Elder of Žerotín in the uprising traditionally moves between two stereotypes: 1. The betrayal of the Moravians, who for a long time did not want to join the confederation and thus enabled the Habsburgs to consolidate their strengths. 2. The loyalty and bravery of the Moravians in the battle of the White Mountain "below the walls of the Stern-Chateau". Žerotín tried to help his older idea of the independence of Moravia within the group of countries of the Bohemian Crown to break through, but after the victory of the Habsburg side this idea came into conflict with the conception of the structure of the state, which Robert John W. Evans had already called “the Making of the Habsburg Monarchy”.