Scénické melodramy Zdeňka Fibicha a Josefa Suka: porovnání stylu a recepce

CHARYPAR, Jan. Scénické melodramy Zdeňka Fibicha a Josefa Suka: porovnání stylu a recepce. In Fibich2020. 2020.

Základní údaje

• Originální název: Scénické melodramy Zdeňka Fibicha a Josefa Suka: porovnání stylu a recepce
• Název anglicky: Zdeněk Fibich’s and Josef Suk’s stage melodramas: comparison of the style and reception
• Autoři: CHARYPAR, Jan.
• Vydání: Fibich2020, 2020.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Klíčová slova česky: Zdeněk Fibich; Josef Suk; Jaroslav Vrchlický; Julius Zeyer; Hippodamie; Radúz a Mahulena; Pod jabloní; scénický melodram; scénická hudba
• Klíčová slova anglicky: Zdeněk Fibich; Josef Suk; Jaroslav Vrchlický; Julius Zeyer; Hippodamia; Radúz and Mahulena; Under the Apple Tree; stage melodrama; incidental music
• Štítky: Jaroslav Vrchlický, Josef Suk, Julius Zeyer, scénická hudba, scénický melodram, Zdeněk Fibich
• Příznaky: Mezinárodní význam

Anotace

Po premiérách her Julia Zeyera se scénickou hudbou Josefa Suka (Radúz a Mahulena a Pod jabloní) někteří čeští kritici konfrontovali Sukův způsob užití melodramu v činohře s Fibichovou Hippodamií. Toto srovnávání plynulo z rozdílných názorů na melodram obecně. Podle některých kritiků Fibichův záměr doprovodit hudbou celé drama způsobil, že je v mnoha pasážích zbytečná a rušivá, zatímco Suk přesně vycítil, které pasáže textu hudební doprovod potřebují a které nikoli. Fibichovi příznivci naopak tvrdili, že Sukova melodramatická hudba je jen náladové pozadí bez dostatečné dramatické a psychologické charakteristiky textu. Předmětem referátu byl pokus o objektivní srovnání, které může pomoci odpovědět na otázku, do jaké míry jsou takové spory oprávněné. Příspěvek byl publikován ve formě větší studie v periodiku Musicologica Olomucensia.

Anotace anglicky

After the premières of Julius Zeyer’s plays with Josef Suk’s incidental music (Radúz and Mahulena and Under the Apple Tree), some Czech critics contrasted Suk’s manner of using melodrama in a stage work to that in Fibich’s Hippodamia. This comparison resulted from different opinions about melodrama in general. According to some critics, Fibich’s intention to accompany a whole drama with music resulted in the music being superfluous and disruptive in many passages, whereas Suk sensed precisely which passages of the text needed musical accompaniment and which did not. On the contrary, Fibich’s supporters stated that Suk’s melodramatic music was merely background, evoking a mood, without sufficient dramatic and psychological characterization of the text. The subject of this paper was an attempt at an objective comparison that can help answer the question of the extent to which such disputes are justified. The paper has been published in the form of a larger study in the periodical Musicologica Olomucensia.