Analgeticko-myorelaxační infuze v terapii vertebrogenního algického syndromu – technologické a klinické aspekty

MURÍNOVÁ, Irena, A. LINHARTOVA, Jan MUSELÍK, J. CIHLO, L. DVIRKOVA, J. GREGOROVA, K. KROUTILOVA, Kateřina LANGMAIEROVÁ, L. POLASKOVA, J. VEDROVA a M. VODICKA. Analgeticko-myorelaxační infuze v terapii vertebrogenního algického syndromu – technologické a klinické aspekty. Ceska a Slovenska Neurologie a Neurochirurgie. Praha: CZECH MEDICAL SOC, 2021, roč. 84, č. 5, s. 465 - 471. ISSN 1210-7859. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.48095/cccsnn2021465.

Základní údaje

• Originální název: Analgeticko-myorelaxační infuze v terapii vertebrogenního algického syndromu – technologické a klinické aspekty
• Název anglicky: Analgesic-muscle relaxant infusion in back pain therapy – technological and clinical aspects
• Autoři: MURÍNOVÁ, Irena (203 Česká republika, garant, domácí), A. LINHARTOVA, Jan MUSELÍK (203 Česká republika, domácí), J. CIHLO, L. DVIRKOVA, J. GREGOROVA, K. KROUTILOVA, Kateřina LANGMAIEROVÁ (203 Česká republika, domácí), L. POLASKOVA, J. VEDROVA a M. VODICKA.
• Vydání: Ceska a Slovenska Neurologie a Neurochirurgie, Praha, CZECH MEDICAL SOC, 2021, 1210-7859.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30104 Pharmacology and pharmacy
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.411
• Kód RIV: RIV/00216224:14160/21:00124093
• Organizační jednotka: Farmaceutická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.48095/cccsnn2021465
• UT WoS: 000762362100001
• Klíčová slova česky: analgetika; Bolesti zad; infuzní terapie; svalové relaxanty; orální terapie; studie stability
• Klíčová slova anglicky: analgesics; Back pain; infusion therapy; muscle relaxants; oral therapy; stability study
• Štítky: rivok, ÚAF, ÚFT
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Cíl: Cílem práce bylo ozřejmit složení a způsob podávání analgeticko-myorelaxačních infuzí (AMI) běžně používaných v klinické praxi, zhodnotit racionalitu zařazení jednotlivých složek do AMI a zhodnotit kompatibilitu a stabilitu složek nejčastěji používaných AMI. Metodika: Formou dotazníkového průzkumu bylo osloveno 15 náhodně vybraných klinických pracovišť pro získání přehledu spektra AMI používaných v ČR. Racionalita složení AMI byla hodnocena na základě posouzení farmakologických a farmaceutických vlastností léčiv a důkazů pro jejich použití v terapii vertebrogenního algického syndromu (VAS). Dále byla provedena studie kompatibility a stability dvou nejčastěji používaných AMI (směs č. 1: trimekain, metamizol, guaifenesin; směs č. 2: trimekain, metamizol, síran hořečnatý). Výsledky: Bylo zjištěno používání značného množství různých kombinací léčivých přípravků, nejčastěji ze skupiny analgetik, myorelaxancií, kortikosteroidů a lokálních anestetik. Složení AMI se přitom ukázalo být ne vždy zcela racionální, a to jak z farmakoterapeutického (účinnost, bezpečnost, evidence), tak technologického (kompatibilita, stabilita) hlediska. Provedená technologická studie pak prokázala kompatibilitu a stabilitu u dvou nejčastěji používaných směsí. Závěry: Zavedené používání AMI má řadu podstatných nedostatků. V terapii VAS se proto zdá být ve většině případů a v různých ohledech vhodnější perorální podání léčiv. Intravenózní terapie by tak mohla zůstat vyhrazena pro specifické situace.

Anotace anglicky

Aim: The aim was to clarify the constituents and the method of administration of analgesic-muscle relaxant infusions (AMIs) routinely used in clinical practice, to rationalise individual components in AMIs, and to evaluate the compatibility and stability of the most often used AMI components. Methods: In the form of a questionnaire survey, 15 randomly selected clinical departments were contacted to obtain an overview of the spectrum of AMIs used in the Czech Republic. The rationality of the composition of AMIs was evaluated based on an assessment of the pharmacological and pharmaceutical properties of the drugs and the evidence for their use in back pain therapy. Furthermore, a compatibility and stability study of the two most often used AMIs (mixture No. 1: Trimecaine, metamizole, guaifenesin; mixture No. 2: Trimecaine, metamizole, magnesium sulfate) was conducted. Results: A large number of different combinations of drugs was found to be used, most often from the group of analgesics, muscle relaxants, corticosteroids, and local anaesthetics. The composition of AMIs proved not to be always completely rational, both from a pharmacotherapeutic (efficacy, safety, evidence) and technological (compatibility, stability) point of view. The performed technological study then proved the compatibility and stability of the two most frequently used mixtures. Conclusions: The established use of AMIs has a number of significant shortcomings. Therefore, in most cases and for a variety of reasons, oral administration of drugs seems to be more appropriate for the treatment of back pain. Intravenous therapy could thus be reserved for specific situations.