2021
Les noms propres français dans la presse tchèque du XVIIIe siècle
SCHEJBALOVÁ, ZdeňkaZákladní údaje
Originální název
Les noms propres français dans la presse tchèque du XVIIIe siècle
Název česky
Francouzská vlastní jména v českém tisku XVIII. století
Název anglicky
French proper nouns in the Czech press of the XVIIIth century
Autoři
Vydání
XLinguae, Nitra, Slovenska Vzdelavacia Obstaravacia, 2021, 1337-8384
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/21:00124139
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
EID Scopus
Klíčová slova česky
V. M. Kramerius; český jazyk; francouzská vlastní jména; pravopis; český tisk XVIII. století.
Klíčová slova anglicky
V. M. Kramerius; Czech language; French proper nouns/names; spelling; Czech press of the XVIIIth century.
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 30. 4. 2026 10:48, PhDr. Zdeňka Schejbalová, Ph.D.
V originále
Václav Matěj Kramerius (1753-1808) était éditeur, écrivain, dramaturge et journaliste tchèque, fondateur du journalisme tchèque moderne. Son journal Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny (Le journal impérial royal patriotique), publié depuis 1789, se concentrait principalement sur l' éducation du peuple, l'émancipation nationale. Ses sections principales comprenaient des avis officiels, des annonces, des nouvelles étrangères et nationales, de la littérature et des nouvelles de théâtre. Parmi les faits marquants, on compte les événements révolutionnaires en France à la fin du XVIIIe siècle (Grande Révolution française). Le sujet de cet article est une analyse de la méthode de transcription des noms propres français dans ce journal tchèque publié par Kramerius. Afin de simplifier la lecture des noms propres et des noms de lieux étrangers, Kramerius a essayé de rapprocher autant que possible leur prononciation en utilisant le système d'orthographe de la langue tchèque de son époque. Il a utilisé différentes méthodes telles que la transcription phonétique en utilisant des lettres tchèques, en changeant ou en omettant les signes diacritiques français, en utilisant les signes diacritiques tchèques (par exemple la longueur des voyelles), en changeant l'ordre des lettres, en omettant les lettres. Certains noms propres restent indéclinables, d'autres sont déclinés selon leur classification en types de déclinaison. La transcription de Kramerius nous renseigne également sur la prononciation du français à cette époque-là, par exemple le l mouillé /λ/ est toujours utilisé, /wɛ/ est déja prononcé comme /wa/. Le journal de Kramerius est non seulement un important témoignage historique de son époque, mais il fournit également des informations précieuses sur le développement de la langue tchèque.
Česky
Václav Matěj Kramerius (1753-1808) byl český nakladatel, spisovatel, dramatik a novinář, zakladatel moderní české žurnalistiky. Jeho noviny, pojmenované Krameryusovy c. k. vlastenské noviny, vydávané od roku 1789, se zaměřovaly především na osvětu prostého lidu, na národní emancipaci. Mezi jejich hlavní sekce patřila úřední oznámení, inzerce, zahraniční a domácí zprávy, zprávy o literatuře a divadelních představeních. Jedny z nejdůležitějších zpráv byly o revolučních událostech ve Francii na konci XVIII. století (Velká francouzská revoluce). Předmětem tohoto článku je analýza způsobu přepisu francouzských vlastních jmen v těchto českých novinách vydávaných Krameriem. Pro zjednodušení čtení cizojazyčných proprií se Kramerius snažil jejich výslovnost co nejvíce přiblížit pravopisnému systému tehdejší češtiny. Používal různé způsoby jako např. fonetický přepis pomocí českých písmen, změnu nebo vynechání francouzské diakritiky, použití české diakritiky (např. délka samohlásky), změnu pořadí písmen, vynechání písmen. Některá vlastní jména zůstávají nesklonná, jiná se skloňují podle zařazení do deklinačních typů. Krameriova transkripce nás také informuje o tehdejší výslovnosti francouzštiny, např. měkké l /λ/ se stále používá, /wɛ/ se již vyslovuje jako /wa/. Krameriovy noviny jsou nejen významným historickým svědectvím své doby, ale poskytují i cenné poznatky o vývoji češtiny.