J 2021

Morfostrukturní doklady ponásunového porušení Pavlovských vrchů, Vnější Západní Karpaty

ŠUŤJAK, Martin; Adam RAJNOCH; Rostislav MELICHAR a Ivo BAROŇ

Základní údaje

Originální název

Morfostrukturní doklady ponásunového porušení Pavlovských vrchů, Vnější Západní Karpaty

Název anglicky

Morphostructural evidences of post-thrust deformation of the Pavlov Hills, Outer Western Carpathians

Autoři

ŠUŤJAK, Martin; Adam RAJNOCH; Rostislav MELICHAR a Ivo BAROŇ

Vydání

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, Masarykova univerzita, 2021, 1212-6209

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10505 Geology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14310/21:00124380

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

EID Scopus

2-s2.0-85125633328

Klíčová slova česky

Vnější Západní Karpaty; jurské vápence; tektonika; horizontální posun; zlom

Klíčová slova anglicky

Outer Western Carpathians; Jurassic limestone; tectonics; strike-slip; fault

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 16. 5. 2022 12:35, Mgr. Marie Novosadová Šípková, DiS.

Anotace

V originále

Cílem tohoto příspěvku je zhodnocení geologických i geomorfologických struktur postihujících vápence v oblasti Pavlovských vrchů. Pozornost byla soustředěna na projevy křehké tektoniky. Pro tuto analýzu byl využit především digitální model reliéfu páté generace (5G), dále pak letecké snímky a taktéž vlastní terénní měření. Kombinací těchto dat byl charakterizován zlom, který protíná či omezuje většinu jurských vápencových bradel Pavlovských vrchů. Data ukazují téměř spojitý průběh zhruba severojižního zlomu probíhajícího od Horních Věstonic na severu po Mikulov na jihu a dále pokračujícího do Rakouska. Ukázalo se, že se jedná o významný ponásunový zlom, který protíná jednotlivá vápencová tělesa, která jsou v jádrech hlavních zlomových větví tektonicky podrcena. Z průběhu hlavní zlomové plochy je zřejmé, že se směrně anastomózně větví a spojuje za vzniku čočkovitých tektonických šupin. Zlom interpretujeme jako významný horizontální posun s levostranným smyslem pohybu. To dokládá nejen posunutí bloků na Svatém kopečku, ale i orientace doprovodných zpeřených poruch − Riedelových střihů včetně zjištěné horizontální lineace na jednom z nich. Stanovení stáří tektonických pohybů na studovaném zlomu vychází jednak ze skutečnosti, že se jedná o ponásunový zlom, který vznikl až po nasunutí karpatských příkrovů, neboť utíná násunové příkrovové plochy, jednak z údajů o celkovém vývoji karpatského akrečního klínu, který byl v pliocénu již stabilizován. Vzhledem ke kinematickému charakteru zlomu lze přepokládat, že jeho aktivita těsně navazovala na násunové pohyby při závěrečném formování karpatského akrečního klínu.

Anglicky

The article presents geomorphological and structural evidences of post-thrust limestone brittle deformation in the area of Pavlov Hills on the westernmost margin of the Outer Western Carpathians, Czech Republic. Airborne LiDAR-derived digital terrain model with 1 m resolution was used for this analysis, as well as aerial photographs and fieldwork. Combining these methods, we document a distinct N-S directed fault zone that intersects or delineates the majority of the Pavlov Hills Jurassic limestone nappe outliers. Data revealed an almost continuous fault zone of the north-south direction, which ranges from Horní Věstonice in the North, to Mikulov in the South, and extends further south to Austria. The thrusted Jurassic limestone bodies are cut by the fault zone, which tectonically crushed the limestone in its core and cores of the secondary fault branches. The map pattern of the fault zone suggests directional anastomotic branching and reattaching with the production of lenticular tectonic slices. We interpret the fault as a prominent sinistral shear zone. This is indicated by block displacement on the Svatý kopeček Hill and also by the orientation of the accompanying subvertical Riedel shears with identified horizontal lineation. The activity of the fault zone onset tightly after the nappe thrusting at the final stages of the accretion wedge formation, which is suggested from the observed sinistral kinematics. The main movement along the fault is thus most probably of a late Miocene age.