2022
Digitální kompetence žáků v souvislosti s COVID-19
ZELNÍČKOVÁ, Helena; David VOREL a Peter MARINIČZákladní údaje
Originální název
Digitální kompetence žáků v souvislosti s COVID-19
Název anglicky
Pupils´ Digital Competencies in Connection with COVID-19
Autoři
ZELNÍČKOVÁ, Helena; David VOREL a Peter MARINIČ
Vydání
1. vyd. Brno, Sborník z mezinárodní konference ICOLLE 2021. Rozvoj kompetencí relevantních pro život a praxi v 21. století. od s. 281-286, 6 s. 2022
Nakladatel
Mendelova univerzita v Brně
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14410/22:00125643
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-80-7509-832-0
Klíčová slova česky
kompetence; výzkumný nástroj; vzdělávací proces; vzdělávací kompetence; žák
Klíčová slova anglicky
competence; research tool; educational process; educational competence; pupil
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 23. 3. 2023 09:56, Mgr. Daniela Marcollová
V originále
Digitální kompetence nabývají na významu jednak v souvislosti se změnami nastíněnými v Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030 (Strategie 2030+), ale i v souvislosti s praktickými dopady omezení zavedenými v souvislosti s probíhající pandemii COVID-19, která od roku 2020 ovlivňuje podobu vzdělávacího procesu i vzdělávacího obsahu. Postupem času máme k dispozici již vícero zjištění o dopadech těchto opatření na vzdělávací proces (Pavlas et al., 2021; Boudová et al., 2021), které naznačují, že v České republice existuje přibližně 50 000 žáků, kteří se nezapojili do distanční výuky. Bylo by velice zajímavé identifikovat, jaké dopady měla distanční výuka na digitální kompetence žáků a učitelů, a to i těch, kteří se do distanční výuky nezapojili. Podle výzkumu provedeného před pandemii (Štípek, Rambousek, & Vaňková, 2015) neměla pětina učitelů základních škol dostatečné digitální kompetence. Proto, abychom byli schopni takový průzkum uskutečnit, je potřeba zvolit vhodný nástroj pro měření digitálních kompetencí. Již přístup k samotným modelům digitálních kompetencí se liší (Černý, 2020). V rámci Evropské Unie je Evropskou Komisí preferovaný Digital Competence Framework, který má i svou modifikaci pro uplatnění mezi žáky základních a středních škol (Guiter, Romeu & Baztán, 2019).
Anglicky
Digital competences are gaining in importance both in connection with the changes outlined in the Strategy of Education Policy of the Czech Republic until 2030 (Strategy 2030+), but also in connection with the practical effects of restrictions introduced in connection with the ongoing pandemic COVID-19, which since 2020 process and educational content. Over time, we have several findings on the impact of these measures on the educational process (Pavlas et al., 2021; Boudová et al., 2021), which indicate that there are approximately 50,000 students in the Czech Republic who did not participate in distance learning. It would be very interesting to identify the effects of distance learning on the digital competences of pupils and teachers, even those who did not participate in distance learning. According to research conducted before the pandemic (Štípek, Rambousek & Vaňková, 2015), a fifth of primary school teachers did not have sufficient digital competence. Therefore, in order to be able to conduct such a survey, it is necessary to choose a suitable tool for measuring digital competencies. The approach to the models of digital competences themselves differs (Černý, 2020). Within the European Union, the European Commission prefers the Digital Competence Framework, which also has its own modification for use among primary and secondary school pupils (Guiter, Romeu & Baztán, 2019).
Návaznosti
| MUNI/A/1356/2020, interní kód MU |
|