Procesní likvidita a její uplatnění při započtení protipohledávky

HANDLAR, Jiří. Procesní likvidita a její uplatnění při započtení protipohledávky. Právní rozhledy. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2021, roč. 29, 15-16, s. 515-523. ISSN 1210-6410.

Základní údaje

• Originální název: Procesní likvidita a její uplatnění při započtení protipohledávky
• Název anglicky: Procedural Liquidity and its Application in Set-off of a Cross-claim
• Autoři: HANDLAR, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Právní rozhledy, Praha, Nakladatelství C.H. Beck, 2021, 1210-6410.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Web nakladatele
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/21:00124564
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: Započtení; předpoklady započtení; určitost pohledávky; hmotněprávní likvidita; procesní likvidita
• Klíčová slova anglicky: Set-off; requirement for set-off; ascertainment of a claim; substantive liquidity; procedural liquidity
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Článek se zabývá pojmem procesní likvidity a jejím uplatněním při započtení protipohledávky. Článek analyzuje hlavní přístupy k této problematice, zejména čistě procesní přístup bez vlivu na hmotněprávní účinky započtení (typický pro německé právo) a přístup založený na soudním uvážení, ve kterém hmotněprávní účinky započtení mohou být likviditou ovlivněny (typický pro DCFR nebo nizozemské právo). Článek dochází k závěru, že procesní přístup k likviditě je výrazně vhodnější než přístup, ve kterém je likvidita dalším hmotněprávním předpokladem započtení. Procesní likvidita protipohledávky nemusí strany omezovat v jejich právu na započtení a současně může bránit tomu, aby se věřitel protipohledávky dovolával nepodloženého započtení s cílem zdržovat soudní řízení.

Anotace anglicky

The article deals with the concept of procedural liquidity and its application in set-off of a cross-claim. The article analyses the main approaches to the issue, in particular purely procedural approach without any impact on the substantive effects of set-off (typical for German law) and approach based on judicial discretion in which the substantive effects of set-off may be affected by liquidity (typical for DCFR or Dutch law). The article comes to the conclusion that the procedural approach to liquidity is much more suitable than the approach in which liquidity is concerned as another substantive requirement for set-off. The procedural liquidity of a cross-claim does not have to restrict the ability of parties to set-off, and at the same time may prevent a cross-claim creditor from invoking an unfounded set-off in order to delay the civil proceedings.